kostel sv. Karla Boromejského

Při povodních však nebylo možné se do kostela dostat. Proto bylo Opatovicím povoleno v některých případech sloužit mše ve vlastní kapli, která vznikla v roce 1677, po morových epidemiích. Kaple byla zasvěcena morovým světcům – sv. Šebestiánu, sv. Karlu Boromejskému, sv. Rochu a sv. Rozálii. Od roku 1682 již byla mše sloužena pravidelně jednou ročně, v den svátku sv. Karla Boromejského. V srpnu roku 1769 zachvátil Opatovice požár, při němž vyhořela i kaple. Poté nechal probošt rajhradského kláštera Otmar Karel Konrád vybudovat na jejím místě novou větší kapli. Dne 4. listopadu 1772, na svátek sv. Karla Boromejského, byla nová stavba benedikována. V roce 1847 došlo k rozšíření kaple a přistavění věžičky se zvonem. Časem však vinou nevhodného statického zatížení začala praskat klenba a hrozilo její zřícení. Proto se začalo přemýšlet, zda kapli opravit nebo na jejím místě postavit kostel. Nakonec bylo rozhodnuto o stavbě kostela a vypracováním projektu byl v lednu roku 1868 pověřen židlochovický stavitel Karel Jiruš. Ještě téhož roku byla kaple zbořena a poté bylo započato s výkopy základů. Dne 19. června roku 1868 byl rajhradským opatem Güntherem Kalivodou slavnostně posvěcen základní kámen kostela. Dne 25. října 1868 byly z Vídeňského Nového Města dovezeny čtyři nové zvony. V dubnu 1869 byla dokončena střecha a v létě se začalo s vybavováním interiéru. Byly pořízeny varhany zhotovené brněnským varhanářem Františkem Mikešem. Dne 4. listopadu 1869 byl kostel benedikován opatem Kalivodou. V letech 1902–1903 byla provedena první oprava stavby. Na konci 2. světové války byl kostel těžce poškozen. Zřítila se část klenby a vyhořela věž. Brzy poté byly škody opraveny. Poslední velká postupná rekonstrukce probíhala v letech 1998-2009.