Velké Němčice

Místo, kde stojí dnešní budova „zámku“, je nejstarším v obci. V polovině 13. století byly Němčice v majetku velehradského kláštera cisterciáků. Tento církevní řád se mimo jiné proslavil svou stavební a hospodářskou činností. Přinášel do krajů a vesnic, které vlastnil, na tehdejší dobu moderní způsoby hospodaření. V těchto vesnicích zakládal dvorce (grangie). Nedá se s určitostí říci, jestli takový dvorec stával v místech dnešního „zámku“. Ale podle vyvýšeného místa se dá soudit, že ano. Ve dvorci žili příslušníci kláštera, kteří zde společně pracovali. Podobné dvorce stály také v Zaječí, Kobylí, Velkých Pavlovicích a v Pouzdřanech. Snad ve 14. století, kdy vesnice i s dvorcem byla klášterem zastavena panu Milotovi z Tvorkova, byl dvorec přebudován na tvrz. Rodina a potomci pana Miloty drželi Němčice do roku 1492. Tehdy je získal mocný feudál Vilém z Pernštejna. Pernštejnové drželi vesnici s tvrzí do roku 1549. V tomto roce se stal vlastníkem králův rádce Zikmund Heldt z Kementu. Kroniky píší, že Zikmund koupil tvrz pustou s městečkem Velké Němčice s platy a užitky, s mlýnem a horami vinohradními. Tomuto feudálovi stávající tvrz nevyhovovala, a tak ji přebudoval. Cituji kroniku: „Tvrz s kamennými zdmi okolo, s věžemi, branou, zdvíhacím mostem s fortnami, s baštou a věžičkami. Takže nové sídlo bylo považováno v tý době za ozdobu země Moravské.“ Toto sídlo bylo v povyšovací listině císaře Ferdinanda ze dne 8. září 1562 povýšeno na zámek. Zikmund zamýšlel z Velkých Němčic vybudovat město a své sídlo. Tyto plány mu překazila smrt v roce 1564. V dalších letech měnilo městečko často majitele a v roce 1605 bylo nájezdem Bočkajovců celé vypáleno. Po obnově postihlo městečko v první polovině 17. století drancování ještě několikrát (Gábor Bethlen, Švédové). Po třicetileté válce se majitelé opět…  číst dále