kostel sv. Vavřince

století. Původní jednolodní gotický kostel byl orientován východním směrem. 45 m vysoká čtverhranná věž byla přistavěna k jeho západnímu čelu. Věž má čtyři klenutá podlaží, zděnou osmibokou jehlanovou střechu z let 1883-1884 a poprsní zeď v podobě ozdobného cimbuří. Mohla původně sloužit jako útočiště pro místní obyvatele, má silné zdi a střílnová okna. Presbytář původního kostela má trojboký závěr s gotickými okny a rohovými opěráky. Je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Při přestavbě v letech 1912 a 1913 byla loď kostela zbořena. Do mezery mezi věží a presbytářem byl kolmo na osu původního kostela vestavěn nový kostel ve stylu secesní neogotiky. Nový kostel je orientovaný severním směrem. Je trojlodní, šířka hlavní lodi odpovídá délce lodi původního gotického kostela. Nový presbytář má půlkruhový závěr. Ze starého presbytáře se stala boční kaple. Sakristie ze začátku 20. století stojí na severní straně starého presbytáře a na východní straně nového presbytáře. Se starým presbytářem spojoval původní sakristii na stejném místě dnes zazděný sedlový portál. Jižní vstupní průčelí nového trojlodí je obráceno do návsi. Má široký ústupkový portál s přetínavými žebry. Oblouky portálu jsou jen velmi mírně zahrocené. Vnější oblouk vystupuje ven z průčelí a je téměř půlkruhový. Ke dveřím portálu stoupá oblé schodiště. Z vnějšího oblouku portálu vystupují tři kamenné lizény, které podepírají římsu pod zděným střešním štítem. Na římse jsou dvě sochy andělů. Mezi nimi je hořící rožeň, symbol upálení svatého Vavřince. Na koruně střešního štítu je řecký kříž. Nároží jižního průčelí dále umocňují nakoso postavené opěráky. Nové trojlodí a presbytář mají křížové žebrové klenby. Kromě hlavního jižního vstupu je trojlodí přístupné také dvěma bočními vchody. Před kostelem stojí kamenný kříž. Fara stojí za kostelem u školy. Hřbitov je 200 m severovýchodně od kostela. V kostelní věži byly původně zavěšeny čtyři zvony. Tři z nich byly během druhé světové války v roce 1942 zabaveny, zůstal pouze ten největší. Dle nápisu na tomto zvonu jej věnovala komínskému faráři Jakubu Karlovi Horákovi ze Seničky Rosalie Widmannová. Dále je na zvonu uvedeno, že byl odlit v Brně roku 1502 a přelit roku 1685. Dnes jej doplňují dva menší zvony..

Zakládací listina byla s biskupským svolením vydána 22. dubna 1324. Popudem k založení kostela v Komíně byla výstavba cisterciáckého kláštera u kostela Panny Marie na Starém Brně a povýšení tamního kostela na klášterní chrám. Královna přitom převedla farní práva od kostela Panny Marie na nový kostel v Komíně. Osobně se zúčastnila jeho vysvěcení na podzim 1324. Kostel byl zasvěcen svatému Vavřinci. Tento mučedník našel smrt v Římě roku 258, kdy byl upálen na roštu na příkaz císaře Valeriána. Kostel je znovu zmiňován až v roce 1514 v souvislosti se změnou data jeho posvěcení na neděli po svatém Martinu. V roce 1633 dostal komínský farář pro nedostatek duchovních do své správy také bystrckou a žebětínskou farnost. Během obléhání Brna v roce 1645 sloužil kostel švédskému vojsku k ustájení koní. V roce 1720 lehl Komín popelem, byla přitom zničena i zdejší fara, kostel byl poškozen. Fara se proto přestěhovala do Bystrce, do Komína se vrátila v omezeném rozsahu až v roce 1786. Naplno byla farnost obnovena teprve v roce 1857. V letech 1883-1884 proběhla oprava podle návrhu diecézního architekta Augusta Prokopa. Kostelní věž přitom dostala osmibokou jehlanovou střechu. Kapacita poměrně malého kostela na začátku 20. století již nevyhovovala. V letech 1912-1913 proto proběhla rozsáhlá rekonstrukce pod vedením projektanta Antonína Blažka z Králova Pole a stavitele Františka Hrdiny ze Žabovřesk. Kostel byl výrazně rozšířen, k jeho posvěcení došlo 10. srpna 1913, v den svatého Vavřince. Od roku 1958 je památkově chráněn. V letech 1976 a 1996 proběhly generální opravy. V roce 1997 byla před kostelem instalována kamenná kašna s výjevy ze Starého a Nového zákona. V roce 2004 byly opraveny varhany..