
Kostel svatého Vavřince je syntézou presbytáře původního kostela z 1. poloviny 14. století, kostelní věže ze začátku 16. století a nového kostela ze začátku 20. století. Původní jednolodní gotický kostel byl orientován východním směrem. 45 m vysoká čtverhranná věž byla přistavěna k jeho západnímu čelu. Věž má čtyři klenutá podlaží, zděnou osmibokou jehlanovou střechu z let 1883-1884 a poprsní zeď v podobě ozdobného cimbuří. Mohla původně sloužit jako útočiště pro místní obyvatele, má silné zdi a střílnová okna. Presbytář původního kostela má trojboký závěr s gotickými okny a rohovými opěráky. Je zaklenutý křížovou žebrovou klenbou. Při přestavbě v letech 1912 a 1913 byla loď kostela zbořena. Do mezery mezi věží a presbytářem byl kolmo na osu původního kostela vestavěn nový kostel ve stylu secesní neogotiky. Nový kostel je orientovaný severním směrem. Je trojlodní, šířka hlavní lodi odpovídá délce lodi původního gotického… číst dále
Obec Komín byla ve 13. století filiální farností kostela Panny Marie na Starém Brně. Kostel nechala na své náklady postavit dvakrát ovdovělá česká královna Eliška Rejčka (1286-1335), která od roku 1318 sídlila se svým dvorem v Brně. Zakládací listina byla s biskupským svolením vydána 22. dubna 1324. Popudem k založení kostela v Komíně byla výstavba cisterciáckého kláštera u kostela Panny Marie na Starém Brně a povýšení tamního kostela na klášterní chrám. Královna přitom převedla farní práva od kostela Panny Marie na nový kostel v Komíně. Osobně se zúčastnila jeho vysvěcení na podzim 1324. Kostel byl zasvěcen svatému Vavřinci. Tento mučedník našel smrt v Římě roku 258, kdy byl upálen na roštu na příkaz císaře Valeriána. Kostel je znovu zmiňován až v roce 1514 v souvislosti se změnou data jeho posvěcení na neděli po svatém Martinu. V roce 1633 dostal komínský farář pro nedostatek duchovních do své správy také bystrckou… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let