
K nejstarším částem klášterního areálu patří bezpochyby kostelík sv. Kunhuty, jenž byl postaven v letech 1209–1211 v románském slohu. Kostelík neprošel výraznými změnami. Při nedávné rekonstrukci na něm byly odhaleny původní románské prvky. Stojí hned z branou. Dá se do něj podívat (jako návštěvník lékárny), ale z původní podoby interiéru se nic nezachovalo.
Nejpůsobivější částí areálu je původně konventní, dnes farní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Když je v polovině 17. stoltí bourán starý gotický kostel, jsou částečně zachovány základy a obvodové zdi, aby poskytly základnu novému kostelu. Projekt kostela je připisován Giovannimu Pietrovi Tencallovi. Stavba trvala od roku 1661 do roku 1671. Kostel má půdorys kříže a je zakončen dvouvěžovým průčelím se sochami Panny Marie, sv. Augustina, sv. Norberta a na balustrádě nad znakem kláštera stojí archanděl Michael.
K jižní straně kostela je přistavěna polygonální a uvnitř oválná kaple Panny Marie Čenstochovské s nástropní freskou Jana Jiřího Etgense. Oltář s kopií obrazu Panny Marie z roku 1753 zdobí sochy Antonína Schweigela.
Na klenbě lodi a presbytáři je rozměrná dvoupolová freska oslavující Pannu Marii, jejímž autorem je Josef Winterhalter ml. Kostel je vybaven hlavním oltářem s obrazem Nanebevzetí Panny Marie od Antonína Františka Maulbertsche (1786) a štukovými sochami od Ondřeje Schweigela. Dále šesti bočními oltáři. Pod kůrem s varhany z 1. poloviny 18. století jsou ještě dvě malinké boční kapličky s náhrobními kameny.
Klášterní budovy uzavírající mezi sebou dva dvory byly adaptovány na nemocnici a jsou převážně z poslední barokní přestavby. Z původních prostor se dochovala honosná kapitulní síň (dříve zvaná letní). Autorem fresek nadživotních postav donátorů kláštera na stěnách z roku 1778–9 je také Josef Jan Winterhalter. Z osmi postav jmenujme např. Marii Terezii s manželem Františkem Š. Lotrinským a Josefa II. Rozměrná freska na stropě s výjevy ze života Josefa Egyptského byla počátkem 20. stol. necitlivě přemalována. Střídmou freskou od neznámého autora je též pokryt i strop místnosti před ní, dřívější knihovna. K sálu vede pěkné schodiště. Sál je v pronájmu městské části a je využíván na kulturní akce a svatby, bývá výjimečně zpřístupněn i při jiných příležitostech.
Za zmínku stojí i klenuté chodby kláštera se štukovými pásy, které můžete vidět jako návštěvník nemocnice.
Kunhuty, jenž byl vystavěn za dva roky v románské slohu. Při vysvěcení byl přítomen i král Přemysl Otakar I. Koncem 13. století se vzrůstající komunitou přestal kostelík sv. Kunhuty dostačovat, proto bylo rozhodnuto o výstavbě nového konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie v gotickém slohu. Z kostelíka se stal kostel farní. Klášter si v této době prošel povodní a také byl v roce 1423 vydrancován a vypálen husity. Mniši museli klášter na čas opustit, aby se mohli po třech letech vrátit a začít s obnovou. Klášter byl od svého založení pod šlechtickou záštitou, např. pánů z Kravař a pánů z Boskovic. V polovině 15. století si právě Jiří z Kravař klášter tak považoval za svůj, že ho podpálil a vyloupil. Osudovou ránu daly klášteru česko-uherské války, které dokonaly dílo zkázy; klášter byl definitivně rozvrácen. Obnova trvala do poloviny 16. století. Roku 1619 ale začínají další strasti. Během stavovského povstání jsou veškeré majetky kláštera zabaveny. Opat a mniši jsou vězněni, kostelní vybavení rozkrádáno. Po bitvě na Bílé hoře jsou majetky navráceny a klášter znovu začíná fungovat a prosperovat. Rozvoj nijak výrazně nepřeruší ani požár v roce 1636, kdy byla značná část klášterních budov poškozena, zastaví ho ale na tři roky švédské vydrancování roku 1645. V roce 1648 může být obnova znovu zahájena. Je zbořen starý poničený gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, jsou ponechány pouze jeho základy. Na nich se začíná vypínat nový kostel ve vrcholně barokním slohu, který je vysvěcen v roce 1671. Projektantem byl význačný italsko-švýcarský architekt Giovanni Pietro Tencalla. V roce 1783 je ke kostelu přistavěna osmiboká kaple Panny Marie Čenstochovské pro nově pořízenou kopii obrazu z jasnohorského kláštera. V této době se také dokončuje dovybavování kostela mobiliářem a je dokončována fresková výzdoba. 24. července roku 1784 císař Josef II. klášter definitivně ruší a budovy kláštera se dávají k dispozici pro nově zřízenou vojenskou nemocnici. Kostelík sv. Kunhuty byl odsvěcen a stalo se z něj vojenské skladiště. Z konventního kostela se stal kostel farní. Roku 1911 byla požárem vážně poškozena Čenstochovská kaple. Během obou světových válek byly zrekvírovány všechny zvony. Kostel je v roce 1945 poškozen bombardováním, opravuje se sedm let. V 50. letech je restaurována výzdoba kostela. Od roku 2003 se začínají řešit závažné statické poruchy a problémy s vlhkostí a elektroinstalací. Z kostelíka sv. Kunhuty se po rekonstrukci stává lékárna. Roku 2008 se dokončují opravy a restaurování uvnitř kostela..