židovské ghetto a synagoga

1593. Židovská čtvrť byla vybudována přibližně v období 16. – 19. stol. Kolem roku 1600 zde bylo 7 židovských domů, kolem r. 1650 už jich bylo 35 (od r. 1658 zde byl i špitál a nový obecní dům). Roku 1826 je zde zaznamenáno 146 židovských domů. Synagoga byla vystavěna v roce 1591, roku 1842 byla klasicistně přestavěna. Široká ulice V uličkách (Trávníky) byla osou ghetta. Židovští obchodníci a řemeslníci přispěli zejména v 18. - 19. století k hospodářskému rozkvětu Rousínova, a to zvláště v odvětví zpracování vlny a koželužství. Roku 1726 a 1825 postihly ghetto velké požáry (v průběhu let bylo ničeno i povodněmi a drancujícími vojáky). V roce 1852 bylo Rousínově 80 židovských živností a Židé tvořili téměř polovičku obyvatelstva obce (1150 osob). Židé také vlastnili domy a obchody na Sušilově náměstí v křesťanské části města. Prosincová ústava (1867) přinesla Židům nová práva a svobody, mj. svobodu pohybu a osídlení. Židé se začali stěhovat mimo ghetto, zejména za lepšími podmínkami do blízkého Brna, a jejich počet zde se od té doby postupně snižoval. Roku 1900 zde žilo již jen 199 osob židovského vyznání, roku 1930 jich bylo jen 31. Roku 1919 došlo ke spojení křesťanské a židovské obce, čímž došlo k zániku samostatné obce židovské (tedy skončil provoz institucí židovské obce; židovské školy aj.). Za 2. světové války byla synagoga poničena a židovský majetek rozkraden, roku 1942 byli rousínovští Židé transportem odvezeni do Terezína (a odtud do vyhlazovacích táborů). Po skončení 2. sv. války se žádný z Židů do Rousínova nevrátil a Židovská náboženská obec zde nebyla obnovena. Od roku 1949 je v majetku Církve československé husitské, které slouží jako sbor. V patře modlitebna Českobratrské církve evangelické. Konají se zde koncerty pro veřejnost a je přístupná v rámci Evropského dne židovských památek (první neděle v září). Na podzim roku 2010 byla dokončena rekonstrukce židovské čtvrti (veřejné osvětlení, chodníky, parkoviště, kanalizace).