klášter kartuziánů s kostelem Nejsvětější Trojice

Když markrabě ještě téhož roku zemřel, přízeň a péči klášteru věnovali jeho dva synové - Jošt a Prokop. Kostel s klášterem kartuziánů nebyly chráněny městskými hradbami, a proto byly v minulosti často poškozovány válečnými událostmi. V roce 1428 husity, roku 1468 uherským vojskem, v době českého povstání v letech 1619 - 1620 stavovskými vojsky. Značné škody způsobili roku 1643 Švédové při obléhání Brna. Zásluhou posledního převora Athanasia Gottfrieda došlo k rozsáhlým stavebním úpravám kostela i kláštera, které započaly kolem roku 1760. K vnitřní výzdobě kostela a přilehlých interiérů pozval představený řádu počátkem 60. let řadu významných moravských i rakouských malířů, jako například Josefa Sterna, Martina Johana Schmidta. Tento uměnímilovný muž vytvořil v klášteře i velkou a cennou sbírku obrazů a rytin. Jen málokdo ví, že v kostele se nacházejí fresky jedné z hlavnějších osobností středoevropského pozdního baroka Franze Antona Maulbertsche (1724 - 1796). Tento významný dovršitel barokní freskové malby v roce 1767 freskami vyzdobil kostel a klášter. Jeho nástěnné malby najdeme dnes v kupoli barokní kaple, zvané Švédská, a na stěnách protilehlých místností přiléhajících k presbyteriu. Kupoli nevelkého oválného prostoru Švédské kaple zdobí velmi špatně zachovalá a dnes špatně čitelná Maulbertschova freska znázorňující Triumf Víry. Narozdíl od fresek Švédské kaple, jsou nástěnné malby v Kapli andělů zásluhou nedávného prvotřídního restaurátorského zásahu akademického malíře Františka Sysla zachovány v původní kráse. V čele kaple je dnes umístěn oltář s obrazem archanděla Michaela od J. M. Kremserschmidta z roku 1772. Z výzdoby bývalé kapitulní síně se zachovaly jen fragmenty. Z rozhodnutí císaře Josefa II. byl však 18. ledna 1782 klášter zrušen. V následujících letech byla budova kláštera změněna v kasárna, od roku 1877 pak v kadetní školu. Po první světové válce ji vystřídalo československé vojsko a od roku 1963 patří klášterní budova Vysokému učení technickému v Brně. Původní chrám Nejsvětější Trojice byl prostý jednolodní konventní kostel. I po stavebních úpravách je dodnes patrna přísná prostota původní kartuziánské stavby. Nyní, následkem zvýšeného terénu, se kostel nachází pod úrovní okolního niveau a přístup k hlavnímu vchodu je po několikastupňovém širokém schodišti. Překrásné průčelí, pocházející z období přestavby v letech 1760 - 1768, patří k nejpůvabnějším pozdně barokním chrámovým exteriérům v Brně. Autor průčelí není znám. Víme však, že jeho sochařskou výzdobu vytvořil významný brněnský sochař Ondřej Schweigl, který v nikách umístil sv. Jana Křtitele, patrona kartuziánů a sv. Bruna, zakladatele řádu. Kompozičním ideovým završením průčelí je sousoší Nejsvětější Trojice se štítem CT (Cella Trinitatis - Příbytek Trojice). Pozdně barokní průčelí kontrastuje s interiérem chrámu, jehož loď i obě postranní kaple si zachovaly charakter původní stavby. Hlavní oltář, pocházející z roku 1763, provedený podle návrhu Ondřeje Schweigla, zdobí dnes obraz Nejsvětější Trojice z roku 1864 od brněnského malíře Josefa Zeleného. Oltářní architekturu po stranách doplňují plastiky patrona a zakladatele kartuziánského řádu Bruna a Huga..