
První zpráva o Šlapanicích pochází z roku 1235, přičemž šlapanické biskupské léno vzniká za biskupa Bruna ze Schaumburka a poprvé je doloženo v roce 1262. Na začátku 16.století se z roztříštěných lén vytvořil jeden manský statek s centrem ve Starém dvoře v centru obce na levém břehu Říčky. Jako součást tohoto dvora se v roce 1704-1705 připomíná i zámek. V té době drželi léno bratři Pachtové z Rájova. Zámek byla patrová barokní budova s valbovou střechou, do dvora směřující hlavní průčelí bylo zvýrazněno tříosým rizalitem s trojúhelnikovým tympanonem. K zámku přiléhala zahrada a dvůr. Ve smlouvě z roku 1860, na jejímž základě přechází dvůr do pronájmu Ignáci Mendelovi, se uvádí, že v zámku je sýpka a v 1. patře kancelář, několik místností a byt drába. Později celé přízemí sloužilo pivovaru a 1.patro bylo určeno jako obydlí majitele léna.
Po alodizaci v roce 1872 získali tento statek František a Arnošt Mitrovští z Nemyšle. V roce 1948 dvůr se zámkem přechází do majetku státu, který jej ale v podstatě nevyužíval, tento chátral a v roce 1989 musel být zbořen. Na jeho místě stojí domy čp. 9 a 11.