kostel sv. Jana Křtitele

a část sakristie. V 16. stol. byl nad zvonicovým patrem zřízen nízký ochoz se zděnými vížkami v rozích a postaven osmiboký jehlan. Fara se připomíná již r. 1324 – z toho plyne, že tu byl i kostel. Na staré obecní pečeti je věž s cimbuřím ještě zubatým, velmi se podobala věži kostela v Brně - Komíně. R. 1726 byl starý kostel z části zbořen a postavena nynější barokní loď v podobě latinského kříže s půlkruhovým presbytářem. Hřbitov kolem kostela do r. 1793. Za bitvy u Slavkova 2. 12. 1805 způsobené velké škody na kostele byly opraveny hrabětem Dietrichsteinem. V upomínku je zazděna dělová koule na jižní straně věže a část munice uložená na faře, kde Napoleon 28. 11. 1805 několik hodin odpočíval. Roku byla 1863 vystavěna oratoř a zazděny nové dveře do sakristie. 25. 5. 1917 byly zrekvírovány zvony k válečným potřebám. Nejstarší zvon pochází z r. 1569 od zvonaře Adama z Velkého Meziříčí (906 liber). Dnes jsou zde 3 ocelové zvony: velký zasvěcené Matce Boží (524 kg) v tonu dis, střední sv. Josefu (232 kg) v tonu fis, polední sv. Janu Křtiteli (128kg) v tonu H od firmy Manoušek v Husovicích z r. 1917. Ze starých zvonů zbyl nejmenší umíráček z r. 1759 od Libora Martina z Brna s obrazy sv. Antonína Paduánského a Panny Marie Starobrněnské. Při druhé světové válce kostel zasáhly čtyři dělostřelecké granáty a zřítil se jehlan věže a stará malovaná okna s medailony byla rozbita. Na faře se ubytovali němečtí vojáci. Uprostřed kostela je vchod do krypty krytý pískovcovým kamenem s fragmenty písmen v rozích (silně sešlapané). Ve zděné cihlové kryptě s cihelnou valenou klenbou leží čtyři modřínové rakve s malovanými liliovými kříži (nebyly antropologicky prozkoumány). Hlavní oltář sv. Jana Křtitele z druhé poloviny 18. století je zdoben šesti dřevěnými metrovými zlacenými svícny. Po bocích sloupů s korintskými hlavicemi jsou sádrovcové sochy rodičů sv. Jana Křtitele sv. Zachariáš (starozákonní kněz) a sv. Alžběta, uprostřed je svatostánek se dvěma dřevěnými zlacenými cheruby a dvěma menšími anděly. V oltáři je kamenná deska s ostatky sv. Františka Saleského. Na evangelijní straně je boční oltář s obrazy sv. Kříže a medailonovým obrazem sv. Markéty od brněnského jezuity Ignáce Rabba. Po bocích stojí sochy Panny Marie a sv. Jana. Oltář je ze třetí čtvrtiny 18. stol. Druhý boční oltář stojí u kazatelny na epištolní straně, s obrazy sv. Antonína Paduanského a medailonem sv. Barbory. Po bocích stojí dřevěné sochy sv. Prokopa a sv. Vendelína. Kostel měl později odstraněné oltáře z 19. století – oltář Panny Marie Lurdské a božího Hrobu.

evangelického. Působil zde nekatolický farář Bedřich Felix Novoměstský. Po třicetileté válce museli všichni nekatoličtí duchovní ze země odejít. 1324 Nikolaus

1589 predikant far. Viktorin (biskup brněnský Stanislav vyšetřoval, zda byl svěcen)

Líšenská duchovní správa

1620–1637 Matyáš Dubovský

1637 Daniel Pinkoth

1637 Jakub Jan Kreug – 15 let fara opuštěna

1652 Antonín Koller

1695 Matyáš Norbert Lickovský

Roku 1695 Telnice zproštěna od Líšně

Jan František Fabricius 1695–1703 ze Slavičína

Jakub Kvapil 1703–1711

Jakub Cyril Klátil 1711–1716 z Řečkovic

Antonín Vykoukal (†15.4 – 33let) 1716–1720 z Uherského Hradiště

Maxmilián Misligorský 1720–1722

Karel Josef Helcher 1722–1725

Josef Ignác Skříčkovský 1725–1733

Andreas Alexius Pokorný, cooperátor (†15.3.) 1733–1734 z Dražovic

Jiří Hadinger 1734–1745

František Josef Gabriel 1745–1747

František Maschke 1747–1749

Blažej Benedikt Homola 1749–1757 z Opatovic

Jan Baptista Brunn 1757–1765 z Nového Města

Karel Weis 1765–1771 z Blučiny

Šimon Reiser 1771–1788 z Mušova

Jan Pokorný, administrátor 1793 (†18.6.–43let) 1788–1798

Leopold Schleser (†13.3.) 1798–1805 z Jevíčka

Petr Skřídlovský (†13.9.) 1805–1818 z Valašského Meziříčí

Petr Hilebrand (†10.6.) 1818–1835 ze Slezka

Jan Crhák (†16.2.) 1835–1849 z Kostelce u Prostějova

Jan Chortnitzer 1849–1866

Fredericus Geissler 1849–1866

Jan Novotný (†22.3.) 1872–1877 z Tuřan

František Klinkáč, děkan (†28.2.) 1877–1899 z Tišnova

Jan Nepomuk Mahel, bisk. rada (†21.2.) 1899–1926 z Kunratic

Josef Štastný, děkan, bisk.rada, arcikněz (†8.4.) 1926–1947 z Měnína

Josef Fabík, administrátor (od 1.8.1944) 1947–1948 z Kněževsi u Radostína

František Hrubý, děkan, bisk.rada, arcikněz (†7.7.1977) 1948–1976 z Mouchnic

František Trtílek, administrátor (básník) 1976–1978 z Malhostovic (nyní v Boleradicích)

Ludvík Gazda, administrátor 1978–1991 z Brumovic (zemřel ve staré Líšni, jeho hospodyně Eva Bémová též)

Josef Daněk, SDB (salesián) 1991–1997 z Jiříkovic (nyní v salesiánském centru v Žabovřeskách) Kaplan Milan Mihulec, SDB. František Koukal (1997–1998) z Pavlova u Ždáru nad Sázavou (později v Moutnicích)

Karel Doležal, SDB (od 1.8.) 1998–asi 2000

Michal Jelínek, SDB – nyní.