Nenovice

V rozmezí let 1682–1686 byla tvrz pro velehradského opata Františka Petra Sylaveckého barokně přestavěna na zámek, pravděpodobně dle návrhu Giovanniho Pietra Tencally. Období přestavby dokazuje i letopočet 1683 nad hlavním vchodem, i když šlo asi o původní termín konce prací, který nebyl dodržen. Zámeček, který měl zpočátku plnit funkci sídla správy odloučeného statku, se stal především rezidencí velehradských opatů v blízkosti zemského hlavního města. Za opata Bernarda Kašpárka (1691–1699) dochází k vybudování rozsáhlé zahrady. V letech 1725 až 1739 byl zplnomocněným zástupcem velehradského kláštera v Nenovicích vzdělaný cisterciák Engelbert Hermann (1675–1744), který nechává v zámečku postavit kapli Panny Marie, zároveň byl zámek vyzdoben štukami B. Fontany. Za jeho působení bylo přistavěno rozsáhlé hospodářské zázemí. V roce 1750 byla téměř celá ves zničena požárem. Z centrální části vesnice zůstaly zcela ušetřeny jenom zámeček a sýpka. Po zrušení kláštera v roce 1780 se statek stává majetkem náboženského fondu. Roku 1790 kupuje zámek s panstvím brněnský měšťan Jan Reindl s manželkou Kateřinou. Manželé Reindlovi převádějí majetek na svoji dceru Josefu provdanou Malou. Její dcera v roce 1825 prodává celý statek rytíři Josefovi Čaderskému a guberniálnímu radovi Karlovi z Rechtenbachu. V roce 1826 přenechává Čaderský svůj podíl Rechtenbachovi, který v roce 1831 odkazuje statek své dceři Marii, provdané Čaderské. Čaderští vlastní statek až do 2. 12. 1919, kdy získává statek včetně zámečku Marie Fossek z Laa an der Thaya, která byla majitelkou až do roku 1945. Její manžel Edwin Beigl vlastnil vinice u Mikulova a Znojma a rozsáhlé sklepy pod zámečkem používal na dozrávání vína. Po roce 1945 přišli o majetek díky Benešovým dekretům. Vlastní budova zámečku byla v letech 1945 až 1948 pod správou památkového úřadu. Od roku 1949 byl areál zámečku využíván organizacemi zemědělského stavebnictví pod různými názvy (v letech 1966 až 1995 Zemědělské stavby). V letech 1980 až 1984 byla provedena rekonstrukce zámečku a správní budovy. Tyto objekty tak získaly svůj původní vzhled klasicistních, bohatě členěných hnědobílých fasád. Celý areál byl státním majetkem až do roku 1992, kdy se v rámci privatizace staly majitelem Zemědělské stavby, a.s. V letech 1995 až 1996 byly majitelem Stavby Brno, a.s. a v letech 1996 až 2000 Geotest Real, s.r.o. Od roku 2000 byla částečným a od roku 2001 je stoprocentním majitelem obchodní a realitní firma Jamoz, s.r.o. V současné době zde působí několik dalších firem..