zvonice

Barbory. V kostele byly 3 oltáře – sv. Kříže se sochou Panny Marie, sv. Filipa a Jakuba, a dále sv. Barbory a sv. Šebestiána. Pod kostelem měla snad být i krypta se samostatným vstupem. Z tohoto kostela zůstala zachována jen gotická zvonice s barokními a pozdějšími úpravami. Součástí zvonice je i předsíň s arkádami. Ve zvonici se zachoval zvon z r. 1515 věnovaný sv. Filipovi, Jakubovi a Anně (lidově zvaný Urban). Další zvony sv. Jan Bosco a sv. Antonín Paduánský jsou novodobé z r. 1997. Částečně zůstalo zachováno i ohrazení okolo hřbitova. Dochoval se i soubor 17 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol., původně snad umístěných v kostele. Některé jsou dnes druhotně osazeny v podnoži zvonice a hřbitovní zdi. 11 nejcennějších náhrobků bylo restaurováno a přesunuto v r. 1999 na nový hřbitov..

Podle listiny nalezené při jeho demolici v roce 1843 byl kostel vysvěcen roku 1446, pravděpodobně podruhé po znesvěcení během husitských válek. V r. 1642 vyhořel a byl opětovně opraven. Po dokončení nového kostela v r. 1730, postaveného téměř v sousedství, nastal úpadek starého. Starý kostel byl naposledy opraven po požáru r. 1768. Z chátrajícího kostela nechal v letech 1816–1840 farář Ambros Rohoška odstranit vybavení včetně dlažby. V roce 1829 se začal hroutit krov, který v dalším roce prorazil klenbu. Kostel pak byl rozebrán v letech 1835–1864. Ponechána byla jen věž jako zvonice. Kolem kostela byl starý hřbitov, kde se pohřbívalo až do r. 1891, kdy byl zřízen nový hřbitov (1890). V r. 1923 byl starý hřbitov zrušen, byly odstraněny pomníky a snesena část hřbitovních stěn. Nově byla provedena parková úprava kolem zvonice v r. 2009..