
Starý kostel byl gotický, trojlodní. Původní sakristie byla upravena na samostatnou kapli sv. Barbory. V kostele byly 3 oltáře – sv. Kříže se sochou Panny Marie, sv. Filipa a Jakuba, a dále sv. Barbory a sv. Šebestiána. Pod kostelem měla snad být i krypta se samostatným vstupem. Z tohoto kostela zůstala zachována jen gotická zvonice s barokními a pozdějšími úpravami. Součástí zvonice je i předsíň s arkádami. Ve zvonici se zachoval zvon z r. 1515 věnovaný sv. Filipovi, Jakubovi a Anně (lidově zvaný Urban). Další zvony sv. Jan Bosco a sv. Antonín Paduánský jsou novodobé z r. 1997. Částečně zůstalo zachováno i ohrazení okolo hřbitova. Dochoval se i soubor 17 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol., původně snad umístěných v kostele. Některé jsou dnes druhotně osazeny v podnoži zvonice a hřbitovní zdi. 11 nejcennějších náhrobků bylo restaurováno a přesunuto v r. 1999 na nový… číst dále
Kdy byl starý kostel postaven, není známo, ale předpokládá se, že v 2. pol. 14. stol. Podle listiny nalezené při jeho demolici v roce 1843 byl kostel vysvěcen roku 1446, pravděpodobně podruhé po znesvěcení během husitských válek. V r. 1642 vyhořel a byl opětovně opraven. Po dokončení nového kostela v r. 1730, postaveného téměř v sousedství, nastal úpadek starého. Starý kostel byl naposledy opraven po požáru r. 1768. Z chátrajícího kostela nechal v letech 1816–1840 farář Ambros Rohoška odstranit vybavení včetně dlažby. V roce 1829 se začal hroutit krov, který v dalším roce prorazil klenbu. Kostel pak byl rozebrán v letech 1835–1864. Ponechána byla jen věž jako zvonice. Kolem kostela byl starý hřbitov, kde se pohřbívalo až do r. 1891, kdy byl zřízen nový hřbitov (1890). V r. 1923 byl starý hřbitov zrušen, byly odstraněny pomníky a snesena část hřbitovních stěn. Nově byla provedena parková úprava kolem zvonice v r.… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.