Káznice z roku 1772. Postupně do ní byli přesunuti vězni z pevnosti Špilberk. V letech 1843–44 přestavěna dle projektu Josepha Seiferta. Za 2. sv. války ji využívalo gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni političtí vězni. Věznice zrušena roku 1956. Poté depozitář archivu (do 2006), nyní ubytovna.
Výstavba káznice v ulici Cejl začala roku 1772. Pro potřeby káznice byla na protější straně ulice zbudována kaple sv. Anny, vysvěcená roku 1779. Od roku 1778 využíval prostory budované káznice sirotčinec, který se sem přestěhoval z bývalé jezuitské koleje. Sirotčinec zde skončil roku 1784 a roku 1786 sem byla přesunuta podstatná část vězňů ze Špilberku. V letech 1843–44 byl objekt přestavěn dle projektu Josepha Seiferta. Tehdy získal současné uliční průčelí srovnané s uliční čarou ulice Cejl, původní stavba byla poněkud posunuta dozadu. Poslední vězni z vězení na Špilberku sem byli přesunuti v roce 1855. Za 2. světové války budovu používalo brněnské gestapo, po roce 1948 zde byli vězněni odpůrci nového režimu. Věznice byla zrušena roku 1956. Objekt léta sloužil (do roku 2006) jako depozitář Moravského zemského archivu. Nyní je v objektu studentská ubytovna.
Milan Caha, 1.4. 2013
