Pohled na místo středověkého opevnění
© Roman Řezáč 02/2008
Při popisu bude nejlepší začít polohou lokality jako celku. Ta zaujala konec plochého výběžku, širokého asi 170 m a dlouhého přibližně 300 m, zvaného Hrádek. Ten vybíhá východním směrem, nad údolí Vítovického potoka, nad nímž je převýšený asi 80 m. Ve středověku tímto údolím vedla cesta, ovšem podle historických souvislostí není pravděpodobné, že by tvrz či řekněme spíše středověké opevnění na Hrádku zajišťovalo kontrolu nad touto cestou. Spíše se zdá, jak bude uvedeno níže, že šlo pouze o opevnění vojenského charakteru či základnu bojového oddílu (viz Historie). Znovu je však třeba zdůraznit, že pojednání o středověkém využití je třeba brát jako podmíněné a dosud nepotvrzené archeologickými nálezy. Proto veškeré zmínky v tomto textu týkající se středověku je třeba brát jako nepotvrzené a při popisu vycházím pouze z obhlídky místa, teréní situace a historických souvislostí. Konec výběžku, který zaujalo opevnění, je mírně vyvýšený a oddělený… číst dále
Středověká historie místa není stále zcela vyjasněná. Z místa nejsou známé žádné středověké nálezy a čeká se tedy na ověření skutečnosti, že místo bylo ve středověku využito. Je to i tím, že hned severně nad Vítovicemi se nachází lokalita zvaná Vítovice, patrně další středověké sídlo, které však zatím není archeologicky potvrzeno. Jisté je, že ves Vítovice koupil v roce 1406 Mikeš Roman z Myslejovic. Jeho synem byl Petr Roman z Vítovic. Ten byl na straně vládnoucího rodu, a v Zikmundových službách se jistě uplatňovala velice často i jeho bojová družina, která působila na střední a jižní Moravě. Služba to byla velice výnosná, zvlášť v době válek, a tak si mohl Petr Roman dovolit koupit v roce 1437 zlínské panství. Vítovice pak od něj odkoupil v roce 1448 rod z blízkých Šumic. Zdá se tedy, že opevnění na Hrádku sloužilo ve středověku pouze krátkou dobu, snad dvě desetiletí, tedy za místního působení Petra Romana… číst dále
|
Přihlášení |
