
Ves Blažovice se poprvé připomíná roku 1141 jako majetek olomouckého biskupství. Od roku 1317 patřila ženskému dominikánskému klášteru sv. Anny v Brně. V roce 1725 nechala abatyše kláštera ve vsi postavit dvůr a severně od něj pak jednopatrovou budovu nazývanou zámkem. Byly v ní byty vrchnostenských úředníků a kanceláře. Po zrušení kláštera v roce 1782 zámek připadl Náboženskému fondu. V roce 1824 Blažovice koupil František Xaver z Ditrichštejna. Od roku 1850 celé panství přešlo na Mitrovské z Mitrovic a Nemyšle. V roce 1925 se zámek změnil v sídlo majitele velkostatku. Po roce 1947 velkostatek i se zámkem přešel do majetku státu a sloužil různým zemědělským organizacím. Po roce 1989 byl v restitucích vrácen potomkům majitele velkostatku. Dnes slouží jako byty a sídla firem.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.