Hlavní budova sladovny z 18. století. Vpravo novostavba elektrotechnické fakulty VUT. Trávník v popředí zhruba ohraničuje plochu, která dříve byla parkem nedaleké správní budovy klášterního velkostatku.
© Milan Náplava, 12/2007
V bezprostředním okolí Starého pivovaru si lze prohlédnout goticko-barokní klášter s kostelem Nejsvětější Trojice a bývalou barokní správní budovu velkostatku. U ní stojí barokní kříž – v místech zbořeného středověkého kostela sv. Víta se hřbitovem. Nedaleko je i zámek Kociánka.
Na ulici Metodějově stojí průčelí patrové budovy, bývalé sýpky. Je nově omítnuto a tak na jeho barokní původ upomínají pouze malá zazděná okénka a rozsáhlé sklepy a vjezd s barokními klenbami z 1. poloviny 18. ...století. Na jihu navazuje na sýpku třípatrová budova sladovny, jejíž vyšší patra byla přistavěna a modernizována v 19. století. K ní přiléhaly ještě mladší hospodářské budovy, ale ty byly zbořeny. Archeologickým průzkumem byla odkryta mohutná čtvercová cihlová studna patřící k pivovaru. Její další využití je dosud nejasné, protože areál stále prochází rekonstrukcí, na kterou nyní čeká správní budova „zámečku“..
Objekty Starého pivovaru se nacházejí v areálu dnešní elektrotechnické fakulty Vysokého učení technického na rozhraní ulic Božetěchova a Metodějova v brněnské čtvrti Královo Pole, která byla do roku 1919 samostatným městem. Pivovar byl součástí hospodářského velkostatku nedalekého kartuziánského kláštera, vytvářel jeho západní stranu. Na východě přes nádvoří (v místech dnešní nové budovy fakulty) stála nedávno zbořená řada přízemních barokních domů, které sloužily jako stáje, domy čeledi, pekárna a sklady. ...Na nádvoří byl park a areál na jihu uzavírala správní budova velkostatku, někdy označovaná jako „zámeček“. Areál klášterního dvora se vyvíjel už od 13. století, kdy zde stála dřevohlinitá osada, nahrazená ve 14. století (kdy zde investovali brněnští měšťané, jejichž majetky později skoupil markrabě Jan Jindřich a postavil si zde tvrz) kamenným měšťanským domem a opevněným dvorcem. Nechyběla zde ani cihlářská pec, kde se vyráběl materiál na stavbu kláštera, který na místě svých majetků založil právě Jan Jindřich. V 17. století byl dvůr posunut na jih, aby byl v letech 1765 – 80 za opata Anastasia Gottfieda rozšířen do dnešních rozměrů. Další historie dvora se po zrušení kláštera vyvíjela samostatně. Nebylo neobvyklé, že kláštery budovaly ve svých areálech pivovary – jednak pro svou potřebu a také jako zdroj příjmů. Nejinak tomu bylo i v Králově Poli. Původní klášterní pivovar se nacházel v barokní přístavbě uličního bloku kláštera na Božetěchově ulici. Byl založen roku 1623 poté co klášter vymohl odškodnění za vyplenění stavovským vojskem před třemi lety. V pivovaru byl i hostinec. Původní pivovar zaniká roku 1782 v souvislosti s výše zmíněnou přestavbou celého areálu kláštera včetně velkostatku. S využitím starší budovy z 1. pol. 18. století vzniká kolem let 1772 – 74 (podle analýzy krovů) dnešní budova sýpky a vedle pivovar a sladovna. Roku 1826 přešel pivovar od státní správy (náboženského fondu po zrušení kláštera) do soukromých rukou a byl zmodernizován. V té době zde fungoval i výčep piva. Hmota pivovaru byla doplněna o dnes neexistující mohutný komín a varnu. Roku 1873 byl pivovar zrušen a budovy rozšířeny a přestavěny na sladovnu firmy Moravia Brauerei und Malzfabrik, akt. Ges. Königsfeld. Sladovna byla zrušena díky hospodářské krizi roku 1930, zařízení a část zaměstnanců se přesunula do dnešního Starobrna na Mendlově náměstí. Od té doby byla budova sýpky i sladovny využívány jako sklady. Kolem r. 2005 byl pivovar zapsán jako kulturní památka a ušetřen tak osudu nízkých domků naproti, byl celkově zrekonstruován (s ponecháním jeho podoby a barokních kleneb) a nyní začíná sloužit jako studentské kulturní centrum VÚT (klub a výstavní sály, menza, restaurace) s názvem „Starý pivovar“..
|
Přihlášení |
