Historická budova dnešního divadla Husa na provázku v Brně je zapsána zlatým písmem v novodobé historii kultury. Základ dnešního divadla je v Domě pánů z Fanalu z 18.století, stojícím na místě staršího měšťanského domu.
Hlavní obrázek místa
Brno - divadlo Husa na provázku - od Zelného trhu
© Ivo Rozehnal, 08/2012
Divadlo Husa na provázku v moravské metropoli Brně je jedním z nejdůležitějších kulturních institucí v republice. Funguje od roku 1967. Skupina amatérských divadelníku JAMU pod vedením Bořivoje Srby dala základ plejádě vynikajících herců. Zejména v 70. a 80. letech divadlo vyvíjelo nelehkou činnost. Svoji úroveň si drží neustále a jména lidí, kteří zde působili či působí jsou obrovským pojmem – např. M. Donutil, J. Pecha, B. Polívka, K. Heřmánek, J. Bartoška, P. Zedníček, D. Veškrnová, D. Bláhová, M. Uhde, J. Kundera, V. Havel, M. Štědroň či F. Kocourek. Divadlo má dnes svoji scénu na Zelném trhu. Základní kámen byl položen v roce 1986, kdy byl přestavěn bývalý Dům pánů z Fanalu. Ti tento výstavný dům postavili roku 1709, na místě staršího. Celý areál čítá tři scény. Malá pro 150 diváků ve sklepních prostorách barokního domu, Nová scéna pro 300 až 400 diváků a Venkovní Alžbětínská též pro 400 diváků. Venkovní skýtá víceúčelový prostor, spojující novou přístavbu s historickým domem.
Ivo Rozehnal - podle www.provazek.cz, wikipedie, shark.kom.cz/bakalarka/stavby/divadlo-husa-na-provazku., 6.11. 2008
Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno

Místa v okolí

 Malý Špalíček
 Reduta
 Biskupský dvůr
 Stará radnice
 kašna Parnas
 Denisovy sady
 boží muka Petrov
 Kleinův palác
 Brnen
 městské opevnění
 Brněnský orloj
 Herringův palác
 kostel sv. Mikuláše
 dům pánů z Lipé
 morový sloup
 Nová radnice
 hlavní nádraží
 palác Chlumeckých
 Ústav šlechtičen
 Měnínská brána
 Pražákův palác
 Besední dům
 Mahenovo divadlo
 Janáčkovo divadlo
 Zemský sněm
 Špilberk
 Vaňkovka
 Kounicův palác
 železniční viadukt
 pivovar
 boží muka
 Tyršův sad
 Zemská káznice
 Husův sbor
 Zderadův sloup
 Löw-Beerova vila
 Vila Tugendhat
 Zábrdovice
 Brno - Pisárky
 kostel sv. Augustina
 boží muka
 židovský hřbitov
 krematorium
 Jurkovičova vila
 boží muka
 socha sv. Floriána
 Kociánka
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Kamenný vrch
 Starý pivovar
 boží muka
 Balbínův pramen
 boží muka
 Přízřenice
 boží muka
 Nenovice
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Medlánky
 hraniční kameny
 Ostrá horka
 Obřany - Bílovice
 kostel sv. Jiljí
 Tuřany
 Líšeň
 dub Troják
 kostel sv. Kříže
 Obřany
 Řečkovice
 ZOO Brno
 kaple sv. Václava
 Modřice
 Chrlice
 zvonice
 Bosonohy
 Troubsko
 Brněnská přehrada
 boží muka
 boží muka
 Horákovský hrad
 kaple sv. Peregrina
 Podolí
 Šlapanice
 Scholasterie
 Šafránkův mlýn
 PR Velký Hornek
 Šlapanice
 Žuráň
 Rebešovice
 Hajany
 hrobka Deymů
 Ronov
 dvůr Wladimírov
 stará pila
 kostel Všech svatých
 Střelice
 Lelekovice
 Ptačí svatyně
 Santon
 Pekárna
 sýpka
 Sokolnice
 panský pivovar
 Omice
 Sokolnice
 boží muka
 cukrovar
 kostel sv. Mikuláše
 cihelna
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Adamov
 Alexandrova rozhledna
 Veveří
 Prštice
 fara
 boží muka
 dům č. p. 329
 Tetčice
 Babí lom
 boží muka
 socha sv. Floriána
 Kuřim
 Mohyla míru
 Blažovice
 Prštice
 Pozořice
 Stará huť u Adamova
 Výpustek
 Babice
 Jáchymka
 jeskyně Kostelík
 Bílá boží muka
 Býčí skála
 Bučín
 Ostrovačice
 Nový hrad
 Hradištěk u Jezery
 Starý hrad u Adamova
 rozhledna na vodojemu
 Křtiny
 mariánský sloup
 radnice
 Vildenberk
 Křtiny
 Krchůvek
 Čebín
 Dolní Kounice
 synagoga
 kaple sv. Antonína
 Sentice
 Stříbský mlýn
 Ivančický viadukt
 Rakovec
 Heroltice
 Bystřec
Kontaktní informace
Divadlo Husa na provázku
Zelný trh 9
Brno 602 00
Tel: 542 123 411
http://www.provazek.cz/
provazek@provazek.cz
Základní informace místa
ID místa: 6976
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 8.11.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama