
Možné místo středověkého hrádku, na úzkém výběžku nad severním okrajem obce. V prvé řadě je třeba upozornit, že toto místo není potvrzeno archeologickým výzkumem a považujeme je za místo středověkého hrádku pouze podmíněně. Že zde hrádek či opevněné sídlo mohlo stát, usuzujeme z velice příhodného utváření terénu, polohy na strategickém místě přímo nad obcí a v neposlední řadě ze zřejmých terénních úprav a náznaku příkopů. Stejně tak stavbě sídla nahrává částečně i historické okolnosti osudů vsi ve středověku (viz historie). Podobně je například situovaný hrádek zvaný Dobřínsko (okr. Znojmo). Stejně jako toto místo není zatím doložené archeologickým výzkumem či nálezy. Zaujalo také dlouhý a velice úzký výběžek s podobným terénním utvářením. Archeologicky potvrzený je však hrádek Újezd u Černé Hory, který patří také k sídlům situovaným na extrémně úzkém konci hřebene. Výběžek je vítečně chráněný od jihozápadu, kde stráň příkře spadá až… číst dále
V první řadě je třeba jasně oddělit dvě lokality, blízké názvem i polohou. Námi popisovaný hrádek Vítovice hned nad obcí a lokalitu zvanou Hrádek u Vítovic, vzdálenou asi 1 km severozápadně od obce. Středověká historie obou není vůbec vyjasněna. Hrádek u Vítovic, možné další středověké sídlo, také není archeologicky potvrzeno a uvažuje se, že pokud sloužilo ve středověku, tak jen jako základna bojových oddílů. Že však byl Hrádek u Vítovic osídlen již v pravěku, potvrzeno je. Nálezy z let 1982 a 1988 pocházejí z kultury jevišovské z pozdní doby kamenné a z kultury horákovské z doby halštatské. Jisté je, že ves Vítovice koupil v roce 1406 Mikeš Roman z Myslejovic. Jeho synem byl Petr Roman z Vítovic. Ten byl na straně vládnoucího rodu a v Zikmundových službách se jistě uplatňovala velice často i jeho bojová družina, která působila na střední a jižní Moravě. Služba to byla velice výnosná,… číst dále
Vítovice koupil Roman z Myslejovic.
Zdá se tedy, že opevnění na Hrádku u Vítovic sloužilo do tohoto roku za působení Petra Romana.
Vítovice připadly Šumicím.
Archeologické nálezy pocházející z kultury jevišovské z pozdní doby kamenné a z kultury horákovské z doby halštatské.
Archeologické nálezy pocházející z kultury jevišovské z pozdní doby kamenné a z kultury horákovské z doby haštalské.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.