celkový pohled na komplex Zemského sněmu z křižovatky ulic České a Joštovy (tzv. čáry)
© Jan P. Štěpánek 06/2008
Moravský zemský sněm byl historickou zákonodárnou institucí v Moravském markrabství. Zastoupení v něm měla šlechta, církev a zástupci měst. Průběh sněmů se skládal z propozice (přednesení panovníkových návrhů) a obecných artikul (návrhy stavů). Usnesení sněmu se stalo právoplatným jakmile bylo zapsáno do zemských desek. V počátku měl zemský sněm velice široké pole působnosti a mimo zákonodárné měl i moc justiční. Až později došlo k vytvoření moravského zemského soudu pro řešení majetkoprávních sporů apod.
Budova Zemského sněmu byla postavena v novorenesančním stylu v l. 1875 – 1876 podle projektu architektů Antona Heffta a Roberta Raschky, kteří se svým návrhem zvítězili v architektonické soutěži. Budova byla postavena jako nové místo pro zasedání Moravského zemského sněmu, který do té doby zasedal ve Stavovském domě. Autory kamenických prací jsou Adolf Loos st. a Johann Tomola. Stavbu vedl stavitel Josef Arnold. Po vzniku ČSR r. 1918 přestala budova v důsledku uzákoněného zrušení zemských sněmů sloužit svému pův. účelu a stala se sídlem Moravského zemského výboru. Od r. 1928 zde zasedalo zastupitelstvo Moravskoslezské země a sídlil zde Moravskoslezský zemský národní výbor. V 80. letech 20. stol. prošla budova rekonstrukcí (arch. Vladimír Palla). Od r. 1992 zde sídlí Ústavní soud ČR.
|
Přihlášení |
