Zaniklý kostel sv. Mikuláše na místě kaple vystavěné na konci 13. století. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645–48 hospic kapucínů. Za Josefa II. zrušen a zbořen r. 1869 či 1870.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 05/2009
Kapli sv. Mikuláše si vystavěla na popud olomouckého biskupa Roberta na počátku 13. století brněnská komunita pocházející z románsky mluvících zemí. První zmínka o ní je z roku 1231, kdy již nějakou dobu stála. Kaple byla přifařena ke kostelu sv. Jakuba, bohoslužby se zde konaly v některém z románských jazyků. Není však jisté, zda tato kaple s pozdějším kostelem souvisela, neboť v roce 1295 je zmiňována výstavba kaple sv. Mikuláše na dnešním náměstí Svobody. Brněnské městské knihy ji zde uvádějí až v polovině 14. století. Roku 1425 potvrdil olomoucký biskup Jan přifaření kaple ke sv. Jakubu. Za baroka bylo přistavěno západní průčelí se dvěma věžemi. V letech 1645 až 1648, po zničení jejich kláštera na předměstí za švédského obléhání, sloužil kostel jako hospic kapucínům. Za císaře Josefa II. byl kostel odsvěcen a uzavřen. Roku 1787 se z něj stalo vojenské skladiště. Kostel, spolu s přilehlou městskou váhou, chátral a byl zbořen roku 1869 či na počátku roku 1870. V roce 2000 byl areál bývalého kostela archeologicky zkoumán (viz odkaz v rubrice "odkazy na související strany"). Při nové úpravě náměstí Svobody byl v dlažbě vyznačen tvar presbytáře a části lodi zaniklého kostela.
Milan Caha (zdroj: http://www.archaiabrno.org), 20.8. 2009
Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno

Místa v okolí

 Herringův palác
 Brněnský orloj
 Kleinův palác
 dům pánů z Lipé
 Ústav šlechtičen
 morový sloup
 palác Chlumeckých
 Stará radnice
 Nová radnice
 Pražákův palác
 Besední dům
 Malý Špalíček
 Reduta
 Měnínská brána
 kašna Parnas
 Biskupský dvůr
 Mahenovo divadlo
 Janáčkovo divadlo
 Denisovy sady
 hlavní nádraží
 boží muka Petrov
 Brnen
 Zemský sněm
 Kounicův palác
 městské opevnění
 Špilberk
 Tyršův sad
 Vaňkovka
 Husův sbor
 Zemská káznice
 pivovar
 železniční viadukt
 Löw-Beerova vila
 Zderadův sloup
 boží muka
 Vila Tugendhat
 Zábrdovice
 kostel sv. Augustina
 Brno - Pisárky
 židovský hřbitov
 Jurkovičova vila
 boží muka
 krematorium
 socha sv. Floriána
 Kociánka
 boží muka
 kostel sv. Víta
 Ditlinův dvůr
 Starý pivovar
 Kamenný vrch
 boží muka
 Balbínův pramen
 boží muka
 boží muka
 Medlánky
 Přízřenice
 Nenovice
 kaple Panny Marie
 Ostrá horka
 hraniční kameny
 kostel sv. Václava
 Obřany - Bílovice
 kostel sv. Jiljí
 Obřany
 Řečkovice
 Líšeň
 dub Troják
 ZOO Brno
 Tuřany
 kostel sv. Kříže
 Bosonohy
 Chrlice
 Modřice
 zvonice
 kaple sv. Václava
 Brněnská přehrada
 Troubsko
 Horákovský hrad
 boží muka
 boží muka
 Podolí
 kaple sv. Peregrina
 PR Velký Hornek
 Šlapanice
 Scholasterie
 Šlapanice
 Šafránkův mlýn
 Žuráň
 Rebešovice
 Hajany
 Ronov
 hrobka Deymů
 Lelekovice
 dvůr Wladimírov
 Ptačí svatyně
 kostel Všech svatých
 Střelice
 stará pila
 Pekárna
 Santon
 sýpka
 Omice
 Sokolnice
 panský pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 Sokolnice
 Skalní sklep
 kostel sv. Barbory
 Alexandrova rozhledna
 cukrovar
 Adamov
 boží muka
 cihelna
 Babí lom
 Veveří
 socha sv. Floriána
 Kuřim
 Prštice
 Tetčice
 boží muka
 dům č. p. 329
 fara
 Mohyla míru
 Stará huť u Adamova
 Blažovice
 boží muka
 Pozořice
 Prštice
 Babice
 Výpustek
 Jáchymka
 jeskyně Kostelík
 Býčí skála
 Bílá boží muka
 Nový hrad
 Starý hrad u Adamova
 Bučín
 Ostrovačice
 Hradištěk u Jezery
 kostel sv. Kateřiny
 Křtiny
 Vildenberk
 Křtiny
 rozhledna na vodojemu
 Krchůvek
 Čebín
 kaple sv. Antonína
 Dolní Kounice
 kaple sv. Barbory
 synagoga
 Sentice
 Rakovec
 Stříbský mlýn
 Ivančický viadukt
 Budkovany
 Heroltice
 Bystřec
Základní informace místa
ID místa: 7787
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.8.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama