uliční průčelí kostela sv. Josefa
© Jan P. Štěpánek 06/2008
Jakmile se Markéta, manželka zámožného brněnského zlatníka stala vdovou, vstoupila roku 1484 do řádu sv. Františka. Posléze jí následovaly další vdovy a chudé dívky. V roce 1487 si koupily dům před Židovskou bránou (v místech dnešního vlakového nádraží) nedaleko kláštera františkánů, kde žily pod vedením převorky Kateřiny Stinar ze Švédska. Kardinál František z Dietrichsteina změnil řádový dům na klášter řeholních terciářek sv. Františka Serafinského a vymohl jim pozemky na stavbu kostela. Dokončenou stavbu sám vysvětil roku 1618. Při obléhání Brna Švédy roku 1643 klášter i kostel vyhořely. Na rozkaz generála Raduita de Souches byl vyhořelý klášter s kostelem na jaře roku 1645 před druhým obležením Brna švédskými vojsky zbořen. Sestry františkánky se poté odstěhovali do Vídeňského Nového Města. V emigraci nezůstali, ale dlouho, za dva roky se vrátily do Brna, kde se nastěhovali do zděděného domu na Josefské ulici. K domu sestry přikoupily ještě… číst dále
|
Přihlášení |
