Místo kde stál kostel sv. Víta, vlevo správní budova dvora a vpravo zrekonstruovaný klášter.
© Milan Náplava, 01/2008
V okolí dnešního barokního kříže na místě zaniklého kostela sv. Víta si lze ještě prohlédnout areál kláštera s kostelem, barokní správní budovu klášterního velkostatku a nedaleko se nachází i empírový zámek Kociánka. Od královopolského nádraží vyjíždí autobusy do lesnatého okolí Útěchova (hrad Ronov) a Vranova (barokní poutní kostel a klášter paulánů s empírovou hrobkou Lichtenštejnů, gotický kostelík na skále ve Svaté Kateřině, zbytky Starého hradu a Nový hrad, slepencové skalní město Babí lom s rozhlednou, zbytky hradu a gotický kostel v Lelekovicích). Z Lelekovic lze pokračovat pěkným údolím Ponávky se soustavou rybníků a zaniklým jehnickým nádražím do Brna - Mokré Hory.
Podle obrazu okolí kláštera ze 17. století byl kostel sv. Víta nevelkou jednolodní gotickou stavbou s barokními úpravami. ...Měl nevelkou věžičku s barokní bání a byl obehnán vysokou zdí, která obepínala prostor hřbitova..
Kostel sv. Víta v Brně - Králově Poli stál přibližně v prostoru dnešní travnaté plochy s barokním křížem na rohu ulic Božetěchova a Kolárova v těsném sousedství klášterního velkostatku (jeho správní budovy – zámečku) a kartuziánského kláštera. ...Klášter byl ovšem mladší, byl založen na místě statku markraběte Jana Jindřicha v r. 1375. Farní správu měli v Králově Poli od 40. let 13. století křižovníci ze Starého Brna, od roku 1638 do zrušení kláštera náležela farnost ke sv. Jakubu v Brně. Kostel sv. Víta postavili johanité, řád maltézských rytířů ze Starého Brna v době, kdy bylo Královo Pole přifařeno k jejich kostelu sv. Václava. Uvádí se, že v místě stála původně menší kaple, která byla přebudována a 21. 6. 1279 nově vysvěcena Jindřichem, biskupem varnijským v zastoupení biskupa Bruna. Prohlásil přitom, že k oratoři patří desátky, 1 lán, 2 dvorce a hospoda v Králově Poli, dále desátky z vinic kolem Brna a hospoda na Starém Brně. Zpočátku sloužil jako johanitské oratorium a později byl využíván i pro veřejnost, protože nově vybudovaný kostel Nejsvětější Trojice byl přístupný jen kartuziánům. Roku 1598 byl kostel sv. Víta křižovníky opraven a nově zaklenut. Po zrušení kláštera roku 1783 byl kostel již značně sešlý a k bohoslužbám začal sloužit právě kostel Nejsvětější Trojice, barokně přestavěný. Kostel sv. Víta tedy ztratil význam, byl odsvěcen, roku 1785 zbořen a hřbitov okolo něj zrušen. Na jeho místě byl hned v roce 1791 postaven barokní kříž, který zde stojí dodnes. V roce 2003 byl kříž rekonstruován a bylo potřeba vybudovat nové základy. Pod křížem došlo k objevu tří hrobových jam, obsah jedné byl vyzdvižen a ostatní ponechány in situ. Ostatky pocházely z poloviny 18. století a potvrdily hřbitov v těchto místech..
