
Kostel je jednolodní neorientovaná stavba s polygonálním závěrem, se dvěma čtyřbokými věžemi a příčnou lodí. Je 38 metrů dlouhý, 20 metrů široký a 21 metrů vysoký. Průčelí kostela zdobí dvě věže 40 metrů vysoké, které dodávají celé stavbě vzhled katedrály. Po levé straně presbytáře je sakristie. Kostel stojí na bývalém hřbitově, na kterém se pochovávalo do roku 1870. V jeho rozích stojí dvě kaple, bývalé kostnice. Nyní jsou upraveny jako skladiště. Hladká fasáda kostela je členěna oběžnými lisénami. Věže jsou členěny lisénami. Mezi věžemi ční trojúhelníkový štít. V ose průčelí se nachází hlavní vchod, pod každou z věží jsou boční vchody. Původní dlažba v kostele byla z pálených cihel, v r. 1783 byla zaměněna za novou pískovcovou z tesaných kamenů, obnovená 1855. V roce 1928 byla podlaha zaměněna za mramorovou. Pod kostelem se nachází krypta, do níž se dříve pochovávali kněží. Poslední opravou prošel kostel v roce 1990.
První písemná zmínka o obci z roku 1297. Předchůdcem nynějšího kostela byl dřevěný gotický kostel. Byl také zasvěcen Nanebevzetí Panny Marie. Stával pravděpodobně zhruba na místě dnešního kostela. O tomto kostele se však ví jen to, že roku 1704 vyhořel. Nový kostel, zasvěcený rovněž Nanebevzetí Panny Marie, byl vystavěn v letech 1704–24 v barokním slohu. Dne 30. června 1729 došlo k jeho vysvěcení.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.