Sokolnice

Historizující přestavbu, tak jak ji známe dnes, provedli Mitrovští z Nemyšle. O zámek se vedly prudké boje za slavkovské bitvy, jako obranný objekt využilo francouzké vojsko blízké barokní sýpky. Poblíž údajné šachtové hroby..

Tehdy měla jen jeden neposvěcený oltář. Roku 1750 založil hrabě Leoplod Ditrchštein rentu s ročním příjmem 182 zl. a volným bydlením na zámku pro zámeckého kaplana, který pro personál zámku kázal, vyučoval děti a sloužil mše. V témž roce byla kaple ještě jednou rozšířena a opatřena třemi oltáři Povýšení sv. Kříže, Matky Boží a Františka Xaverského, a celá vyzdobena v barokním slohu. Dne 13. září byly oltáře posvěceny brněnským biskupem. Nástropní freskové malby provedl vynikající rakouský malíř Franz Anton Maulpertschta. Od roku 1750 je kaple přístupná veřejnosti. Roku 1853 byla provedena výměna oken nákladem hr. Vladimíra Mitrovského. V této zámecké kapli byla dříve kazatelna, z níž se dochovala pouze dřevěná holubice na ambonu pultíku. Také zde byly varhany s cínovými píšťalami – čast píšťal je v sakristii. V podzemí je krypta, dnes bohužel zalitá betonem. Bývala tu oltářní mřížka (kovářská práce) a křtitelnice z černého mramoru. V sakristii je uloženo pár baroknich ornátů, z nichž cenný je bílý brokátový, ušitý ze svatebních šatů hraběnky Mitrovské, na spodním konci je vyšit erb. V sakristii je uložen pozlacený pacifikál s ostatky sv. Kříže, oratoř pro panstvo a kůr. Sled poživatelů obročí (obročníků),kteří pobírali roční důchod:

Series Beneficiatorum /duchovní správci)

Joanes Brunn 1748–1757

Philipus Winter 1757–1762

Joannus Gromes 1762–1767

Joannus Kulheim 1767–1764

Franciscus Mrazek 1775–1783

Leopoldus Seklser 1784–1798

Petrus Syřichovský 1798–1805

Mathias Pecolovský 1805–1808

Josephus Kotulan 1808–1831

Joannes Chornitzer 1833–1849

Joannes Francoscus Hrachowina 1849–1857

Franciscus Dědek 1857–1862

Micaelus Aloisius Kobza 1862–1863

Franciscus Klinkáč 1863–1865

Joannes Nep. Novotný 1866–1872

Fridericus Geiholer 1882–1881

Joannes novotný 1881–1894

Adolfus Linkenheld 1894–1927

Josephus Štastný 1927–1930

Roku 1930 byla duchovní správa převedena do Telnice. Od roku 1955 do března 1984 zde působily řeholní sestry řádu Tešitelek a v duchovní správě vypomáhali: od října1955 do října 1956 p. vendelín Sahulčík, od listopadu 1956 do ledna1958 p. Dostál, od února 1958 do 28.12.1982, kdy zemřel, p. Jos. Šebák..

z Lamberka intabulovala (předala) Sokolnice Karlu Benediktovi, sirotku po Kašparovi hr. z Lamberka ( ZDB. III.138.)

1705 int. 1708 prodal Valtru Xaverovi hr. z Dietrichštejna ( III. 467.)

1733 int. Fr. hr. Dietrichštejnovi. Roku 1805 založena továrna na kůže. 1841 zrušena a založen cukrovar. 1816 bylo panství Sokolnice int. Fr. Xaveru hr. Dietrichštejnovi Proskau. 1843 Marii a Antonii Dietrichštejnové Proskau provdané hr. Mensdorfové. Díl Antonie provd. za hr.Mitrovského dědili:

1850 Frant. a Arnošt Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle přejali smlouvou celé panství sokolnické. 1875 po smrti Františka +2.5.1875 a Arnošta +14.10.1875 byly Sokolnice int. Vladimíru hr.Mitrovskému +6.4.1899. 1899 dědil (int) syn Vladimír ml. hr. Mitrovský z Mitrovic a Nemyšle. 1925 Provedena pozemková reforma. Vladimír Mitrovský vlastnil 2177ha. Ze záboru propuštěny: zámek Sokolnice, pozemky a dvůr čís.I. cihelna, vodní mlýn. Utvořeny zbytkové statky: Sokolnice II. , Kobylnice, Ponětovice, Jiříkovice, Blažovice, Šlapanice, Tuřany, dvůr Vladimírov. Cukrovar zakciován. 1948 Zámek Sokolnice znárodněn a přeměněn v domov důchodců, jemuž slouží dodnes..