Hlinná

Hradiště stávalo na stejnojmenném čedičovém kopci, vysokém 545 metrů nad mořem, jižně od vsi Hlinná. Nejlepší přístup je od památné lípy na konci obce. Odtud až na vrchol vede polní cesta lemovaná kamennými zídkami, jakýmsi labyrintem, místy se křížícím. Důvod jeho existence není dosud znám, sloužil snad kultickému účelu. V sedmdesátých letech minulého století prý zídky dosahovaly místy výše 2 m. Prvním archeologem, který popsal tuto lokalitu, byl Jan Karel Hraše (1840 až 1907), český učitel, archeolog a památkář, sloužící čtyři roky po ukončení studií jako suplent češtiny a dějepisu litoměřické vyšší reálce. Navštívil ji roku 1869 a našel zde dva rovnoběžné valy se vstupem do hradiště nad západním úpatím kopce. Na vrcholu pak Hraše popsal „pravidelný, malým až podnes příkopem obehnaný a nad ostatní část ohrady trochu vyčnívající čtverhran. Na čtverhranu ani jednoho stromku nenalezneš.“ Jinou zprávu o tomto objektu ale nemáme a proto dnes není možné odhalit jeho podobu ani důvod existence.

Lokalita vrchu Hradiště dosud nebyla podrobněji archeologicky prozkoumána, takže nevíme jaký lid a pokud ji vůbec obýval. Je dost možné, že se jednalo o kultovní místo.

Vrch Hradiště není jen významnou archeologickou památkou ale také důležitým místem ochrany životního prostředí. Chráněné území se zabírá jižní a jihovýchodní svahy. Hlavním předmětem ochrany je řada bylinných porostů s výskytem koniklece otevřeného, koniklece lučního českého a jejich křížence koniklece Haeckelova. Žel od sedmdesátých let minulého století výše uvedené druhy z neznámých důvodů mizí. Příčinou je možná vliv imisí ze severočeského průmyslu, způsobující postupný zánik starého borového lesa na vrcholové plošině.