Sovice

Archeologická lokalita Sovice, nad pravým břehem Labe, je hledáčku badatelů od konce 19. století přes meziválečné období ale skutečný průzkum zde byl proveden teprve nedávno a to v letech 2008 - 9. Žel, pravěká památka byla poškozena i nelegálními výkopy. Tvoří ji trojúhelníková plošina mírně se svažující k západu, v nadmořské výšce 278 metrů, porostlá smíšeným lesem. Borovice zde byly vysázeny roku 1770, po válce zde vysázeli ovocné stromy. Měla vydatný pramen o čemž svědčí dnes prázdná vodárenská nádrž na severním úpatí kopce. Ze 1338 se dovídáme o pěstování vína na svazích ale kopec sám byl porostlý podle zprávy parazitickým keřovým porostem. Z raného novověku pocházení informace častých sesuvech půdy způsobených erozí pokračující až do 19. století kdy byla roku 1883 vyhloubena na západě až 3 hluboká rýha. Poškozena byla i severní část plošiny, kde byla pole. První nález na místě postiženým sesuvem učinil amatérský badatel Moric Lüssner roku 1847, v letech 1863-4 zde byly dokonce těženy kosti na prodej při tom se objevily celé hliněné pánve. V roce 1900 byl na úpatí kopce nalezen kamenný sekeromlat, ve dvacátém století pak štípané kamenné nástroje, keramika, bronzové ozdoby a podzemní zásobníkové jámy. Nejstarší nálezy z této lokality pocházejí od neolitu, eneolit, přes dobu bronzovou až do střední doby hradištní a vrcholný středověk. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století se o Sovici zajímali bardové severočeské archeologie, M. Zápotocký, Z. Smrž, O. Kotyza. Učinili zde zajímavé jsou nálezy z únětické kultury protože zde tohoto období byly nalezeny dvě celé keramické nádoby. V roce 2008 se památce věnovali L. Chroustovský s L. Janíčkem, kteří na jižním a jihovýchodním úpatí nalezli eneolitické štípané industrie spolu kamenou špičkou. Za zmínku stojí fragmenty kostí tura domácího (krávy) a to dokonce samice, samce i kastráta. Nalezeny byly…  číst dále