Pozdně barokní kaple z let 1762–63 se zachovala jako jedna z mála budov staré polabské obce Prosmyky, zbourané v 70. letech 20. století kvůli stavbě labského uhelného překladiště. Dnes součást areálu lovosických technických služeb, nedávno opravena.
Hlavní obrázek místa
kaple sv. Františka Serafínského
© František Kinař, 05/2012
Do bývalých Prosmyk lze dojet z okružní křižovatky silnic I/15 a II/247 u Lovosic, směr Mlékojedy (v nedaleké budoucnosti po dostavbě nového mostu i Litoměřice). Kaple se nachází vlevo pod silničním náspem, ze silnice II/247 je k ní odbočka. Zaparkovat se dá u budovy technických služeb. Nejbližší železniční zastávka je Lovosice závod na trati Lovosice - Česká Lípa (nestaví zde všechny vlaky), asi 2 km jihozápadně, nebo Lukavec na trati Praha - Děčín asi 3 km jižně. Autobusové spojení do Prosmyk funguje jen v pracovních dnech. Vzhledem k povaze území tudy nevede žádná turistická značka, cyklisté musejí počítat s hustou frekvencí automobilů na okolních silnicích.
Ivan Grisa, 20.8. 2008
popis

Kaple je pozdně barokní, obdélná, s obdélným, na šířku přisazeným presbytářem, orientovaným k jihu. Hlavní průčelí vrcholí volutovým štítem, všechna průčelí kaple mají poměrně bohatou štukovou výzdobu. Na hřebeni střechy je posazen sanktusík. Presbytář i loď byly sklenuty plackou, pokrytou freskovou výzdobou. Vnitřní zařízení bylo soudobé, ze třetí čtvrtiny 18. století. Vzhledem k osudu kaple (jistou dobu stála volně přístupná v areálu likvidované vsi, povodeň 2002) nelze míru zachování interiéru odhadnout.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 3, 20.8. 2008

historie

Stará polabská obec Prosmyky stála na levém břehu řeky nad Lovosicemi. Po třicetileté válce ji zakoupilo město Litoměřice, které zde nechalo Octavia Broggia vystavět poplužní dvůr (1717). Kaple nahradila zřejmě starší stavbu až v letech 1761–62. Obec zanikla koncem 70. let 20. století, kdy se na jejím katastru stavělo překladiště energetického uhlí pro elektrárnu Chvaletice. Protože se předpokládala zvýšená hluková a prachová exposice, byli všichni občané přestěhováni do Lovosic a většina objektů včetně poplužního dvora byla zbořena. V blízkosti kaple vznikl areál lovosických technických služeb, jehož součástí se stala jako památka na zrušené Prosmyky. Po povodni roku 2002 byla obnovena.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 3, 20.8. 2008

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Lovosice

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 Radobýl
 Žernosecké jezero
 vila Pfaffenhof
 Lukavec
 hrob rodiny Sanderovy
 kostel sv. Jiří
 kapitulní konzistoř
 kanovnické domky
 Máchova světnička
 proboštství
 kostel sv. Václava
 bašta Baba
 barokní mlýn
 dům U Zlaté kotvy
 dům Dvojče
 dům U Pěti panen
 Diecézní muzeum
 Tyršův most
 kašny s delfíny
 kostel sv. Vojtěcha
 dům Kalich
 koncentrační tábor
 historické sklepy
 dům č. p. 41
 dům U Zlaté hvězdy
 morový sloup
 Měšťanský pivovar
 městské opevnění
 katovna
 dům U Černého orla
 stará radnice
 Městská věž
 socha sv. Vavřince
 kostel sv. Vavřince
 železniční tunel
 Litoměřice
 kostel sv. Václava
 Lovosice
 městský špitál
 Velké Žernoseky
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Ravelin č. XVIII.
 evangelický kostel
 vodárenská věž
 Wieserův dům
 evangelický kostel
 radnice
 dům inženýrů
 důstojnický dům
 proviantní sklad
 jízdárna
 kostel sv. Václava
 jezdecká kasárna
 pivovar
 Mostka
 židovský hřbitov
 silniční most
 Hlavní pevnost
 Kamýk
 Windsor
 Kamýk
 kostel sv. Prokopa
 Kalvárie
 Malá pevnost
 hradiště Hrádek
 Bílé stráně
 Kamýk
 Brňany
 Hlinná
 Žitenice
 Lovoš
 Vrbičany
 kostel sv. Jakuba
 židovský hřbitov
 Hrdly
 Čížkovice
 kamenolom
 Libochovany
 studniční kaple
 boží muka
 fara
 kostel sv. Jiljí
 Oparno
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Vojtěcha
 dub U Umučeného
 Režný Újezd
 kostel sv. Gotharda
 silniční most
 Varhošť
 Brozany
 Boreč
 Brozany
 kostel sv. Matouše
 Zahořany
 Ploskovice
 křížek u cesty
 Košťálov
 Lucký mlýn
 Holý vrch
 Velemín
 Velemín
 kostel sv. Martina
 kaple sv. Prokopa
 Velký Újezd
 průmyslový vodovod
 Bílý Újezd
 Radejčín
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 fara Býčkovice
 kostel sv. Klimenta
 kaple
 Skalka
 Skalka
 Okna
 kostel sv. Kateřiny
 Ostrý
 Vlastislav
 Tašov
 rozhledna Na Horách
 Encovany
 kaple Panny Marie
 Dlažkovice
 Házmburk
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 kaple
 kaple
 Třebušín
 Lucemburkův kopec
 sloup sv. Kříže
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Josefa
 Pnětluky
 Milešov
 Panna
 socha sv. Václava
 obecní kaple
 kamenný most
 Kalich
 výklenková kaple
 špitál
 synagoga
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Václava
 Budyně nad Ohří
 kostel sv. Václava
 Milešovka
 pivovar
 boží muka
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Prokopa
 socha sv. Anny
 vodní elektrárna
 pomník J. E. Purkyně
 socha sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 sloup Panny Marie
 Vrkoč
 Vaňovský vodopád
 Libochovice
 kostel sv. Martina
 židovské město
 městský špitál
 synagoga
 kostel Všech svatých
 Oltářík
 kaple sv. Václava
 boží muka
 mikve
 Litýš
 židovský hřbitov
 Masarykova zdymadla
 kostel sv. Pia V.
 Střekov
 Nová Ves
 kostel sv. Kateřiny
 Poplze
 Husův sbor
 Vodárenské muzeum
 kaple sv. Václava
 Přemyslův pomník
 Blešno
 kaple sv. Rozálie
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Sedlo
 kostel sv. Martina
 Hliňany
 Liběšice
 Střekovská vyhlídka
 Pieta
 židovské ghetto
 kostel sv. Václava
 pramen rudné vody
 evangelický kostel
 panský dům
 kamenný most
 zvonice
 silniční most
 kaple Svaté rodiny
 Hláska
 Větruše
 Roudnice nad Labem
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Josefa
 synagoga
 Nový zámek Trmice
 socha sv. Václava
 zvonička
 Evaň
 socha Ecce Homo
 popraviště
 pivovar
 Sovice
 boží muka
 zámecký špýchar
 kostel sv. Václava
 Třebívlice
 kaple sv. Floriána
 Paradies
 Leština
 Klímův mlýn
 Šebín
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Srdov
 Levousy
 Levín
 Zubrnice
 kamenný kříž
 Koštice
 kaple sv. Václava
 mlýn na Ohři
 Velvěty
 mlýn
 evangelický kostel
 kostel sv. Václava
 Náčkovice
 Boumova chata
 kostel sv. Mikuláše
 kostelní věž
 kostel sv. Apolináře
Základní informace místa
ID místa: 6633
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 17.9.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama