Kamýk

Hrad od severovýchodu

© Ivan Grisa, 01/2009

Hrad Kamýk je neudržovaná zřícenina návštěvná po celý rok. Na hrad je nebezpečné lézt, i když výhled do kraje je nádherný.

První historická zpráva o hradu se nachází v listině krále Jana Lucemburského z 10. 1. 1319. Král dává Jindřichovi z Kamýka hrad Kamýk do manského držení jako náhradu za vynaložené prostředky na jeho stavbu a přidává ves Žalhostice. Kamýk je v listině označen termínem "munitio" – tvrz, který hovoří o stavbě menších rozměrů. Z formulace latinského textu: "pro eo, quod mihii munitionem Kamnik dictam, quam construxi et in ipso regno Bohemiae de novo instaravi ..." ("...jemu, který mou tvrz Kamník řečenou, jak postavil, tak v našem království českém znova obnovil..."), lze vyvodit, že Jindřichova stavba byla znovuobnovením staršího, snad provizorně opevněného strategického bodu na rozeklaném čedičovém sopouchu na kopci východně od vsi. Výběr místa nebyl učiněn náhodně. Úloha hradu jistě spočívala v ochraně cesty procházející okolo hradu a vedoucí do Litoměřic přes Miřejovice, sedlem mezi Plešivcem a Bídnicí a pokračující do…  číst dále

Hrad Kamýk byl postaven na západních svazích Českého středohoří na pravém břehu…

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984, 7.3. 2006

Růže z Kamýku

Kamýcký pán uspořádal velikou hostinu, k níž pozval všechny své přátele a známé. Narodila se mu dcera, po níž oba manželé tak dávno toužili. Holčička boubelatá, černooká, jako z obrázku. Rytířova radost byla však brzy zkalena, neboť jeho drahá choť pojednou onemocněla a zemřela. Rytíř se uzavřel na svém hradě, zanechal zábav, zasmušil líce. Duši mu naplnily lítost a stesk. Všechnu svou péči, všechnu svou lásku věnoval malé, osiřelé dcerušce. Jen pro ni žil a v starosti o ni nacházel útěchu. Tak uplynulo dvacet let a z dítěte vyrostla krásná dívka, černých očí, růžových líček, havraních vlasů. „Kamýcká růže“ jí lidé říkali a rytíř, pyšný na svoji dceru, tím více k ní lnul a bděl nad jejím štěstím. Bylo tehdy v kraji nemálo rytířů, kteří zatoužili po „kamýcké růži“ a rádi by se byli zvali jejími ženichy. Leč dívka všechny odmítala, neboť žádný z nich se nepodobal muži, jehož představu si vysnila její mladá, ušlechtilá…  číst dále

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

11 České středohoří - východ

Cykloturistické mapy, Kartografie

03 České středohoří, Děčínské stěny

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

104 České středohoří. Teplicko

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

3 České středohoří. České Švýcarsko

8 Okolí Prahy - sever