
Hrad Kamýk je neudržovaná zřícenina návštěvná po celý rok. Na hrad je nebezpečné lézt, i když výhled do kraje je nádherný.
První historická zpráva o hradu se nachází v listině krále Jana Lucemburského z 10. 1. 1319. Král dává Jindřichovi z Kamýka hrad Kamýk do manského držení jako náhradu za vynaložené prostředky na jeho stavbu a přidává ves Žalhostice. Kamýk je v listině označen termínem "munitio" – tvrz, který hovoří o stavbě menších rozměrů. Z formulace latinského textu: "pro eo, quod mihii munitionem Kamnik dictam, quam construxi et in ipso regno Bohemiae de novo instaravi ..." ("...jemu, který mou tvrz Kamník řečenou, jak postavil, tak v našem království českém znova obnovil..."), lze vyvodit, že Jindřichova stavba byla znovuobnovením staršího, snad provizorně opevněného strategického bodu na rozeklaném čedičovém sopouchu na kopci východně od vsi. Výběr místa nebyl učiněn náhodně. Úloha hradu jistě spočívala v ochraně cesty procházející okolo hradu a vedoucí do Litoměřic přes Miřejovice, sedlem mezi Plešivcem a Bídnicí a pokračující do… číst dále
Kamýcký pán uspořádal velikou hostinu, k níž pozval všechny své přátele a známé. Narodila se mu dcera, po níž oba manželé tak dávno toužili. Holčička boubelatá, černooká, jako z obrázku. Rytířova radost byla však brzy zkalena, neboť jeho drahá choť pojednou onemocněla a zemřela. Rytíř se uzavřel na svém hradě, zanechal zábav, zasmušil líce. Duši mu naplnily lítost a stesk. Všechnu svou péči, všechnu svou lásku věnoval malé, osiřelé dcerušce. Jen pro ni žil a v starosti o ni nacházel útěchu. Tak uplynulo dvacet let a z dítěte vyrostla krásná dívka, černých očí, růžových líček, havraních vlasů. „Kamýcká růže“ jí lidé říkali a rytíř, pyšný na svoji dceru, tím více k ní lnul a bděl nad jejím štěstím. Bylo tehdy v kraji nemálo rytířů, kteří zatoužili po „kamýcké růži“ a rádi by se byli zvali jejími ženichy. Leč dívka všechny odmítala, neboť žádný z nich se nepodobal muži, jehož představu si vysnila její mladá, ušlechtilá… číst dále
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.
Obří sud Javorník je hotel a restaurace, zároveň také zajímavý tip na výlet. Najdete ho pár kilometrů od Liberce. V jeho blízkosti najdete sjezdovku, která je vhodná i pro začínající lyžaře.