Terezín, Hlavní pevnost, areál Ravelinu č. XVIII.
Ukázkový úsek bastionového opevnění terezínské pevnosti.
© Jolana Tothová, 07/2011
Areál Ravelinu č. XVIII. je dlouhodobě kultivovaný a udržovaný úsek opevnění Hlavní pevnosti, kde je možné se názorně seznámit se systémem bastionového opevnění v jeho vrcholné podobě. Exteriér hradebních objektů areálu a dělostřelecká kasemata jsou volně přístupná celoročně 24 hodin denně. Procházka se dá zvládnout i s kočárkem a s opatrností větší část i na vozíku. V případě zájmu o komentovanou prohlídku opevnění či podzemních chodeb se mohou jednotlivci i skupiny objednat na prohlídku (více viz návštěvní doba).
Auto je možné parkovat v prostoru nároží ulic Školní a Dukelských hrdinů, pro kola je zde připraven stojan.
V Terezíně je možné dále navštívit expozice Památníku Terezín, automuzeum s exponáty z let 1960–1990.
Pevnostní město Terezín, hradební úsek opevnění Ravelin XVIII.Na plánech a realizaci se však podílela celá řada odborníků a inženýrů -– stavbu vedl inženýr generálmajor Karl Nicolas Weiland baron von Steinmetz, projekt a realizaci důmyslného zavodňovacího a odvodňovacího systému řídil francouzský specialista Joseph Denis, na přípravě projektu a stavby pracovali další vojenští inženýři: plukovník inženýr Carlo de Traux, major von Gelph, poručík inženýr Allio d´Ayo (d´Ajot), nadporučík inženýr de Wees, poručík inženýr George d´Anthon, Francois de Paykerth, T. Cornerod a další. Pevnost byla vystavěná podle návrhů francouzské pevnostní školy v Meziéres. Pevnostní město bylo vybudováno v letech 1780–1792. Hlavními součástmi pevnosti jsou Velká (Hlavní) pevnost a Malá pevnost, které rozděluje řeka Ohře, a opevněná plocha mezi Starou a Novou Ohří – Horní a Dolní retranchement. Pevnost se nakonec neosvědčila v žádném z válečných konfliktů, při jediné příležitosti ji v r. 1866 pruská armáda prostě obešla. R. 1887 byl úředně zrušen statut pevnostního města a Terezín se stal otevřeným posádkovým městem. Byly zbořeny dvě největší brány – Litoměřická na severu a Bohušovická na jihu, také byly hradby proraženy na dvou místech pro nové komunikace a částečně narušeny vestavbami účelových vojenských nebo civilních staveb (např. sokolovna). Malá pevnost sloužila od počátku svojí existence do r. 1918 jako státní vězení, poté vojenské vězení (po zabrání Němci r. 1939 jako politické vězení). Nejsmutněji Terezín proslul za II. světové války jako židovské ghetto, které zde zřídili Němci v letech 1942–1945. V tomto období sem bylo z protektorátu i dalších zemí deportováno kolem 160 tisíc Židů, přibližně 35 tisíc jich zde zemřelo. Přeživší byli odtud deportováni do dalších likvidačních táborů v Polsku a jinde. Po skončení války se Terezín stal znovu posádkovým městem a část pevnosti se proměnila v pietní místa. R. 2002 poničila Terezín povodeň, škody byly postupně napraveny a byl obnoven vodní systém. Od roku 1958 byly jednotlivé části Terezína postupně zařazeny mezi národní kulturní památky ČR, r. 1990 se Terezínu dostalo plošné památkové ochrany, r. 1992 bylo celé pevnostní město prohlášené městskou památkovou rezervací. Ravelin č. XVIII. leží v západní části opevnění Hlavní pevnosti. V Terezíně je šest trojúhelníkových ravelinů a každý je trochu jiný. Ravelin je základním prvkem středního ochranného pásma, který brání přímému útoku na kurtinu (val spojující dva bastiony) a boky bastionů. Raveliny č. XVI. až XVIII. mají ve svém vnitřním prostoru malou pětibokou pevnůstku reduit, oddělenou od samotného ravelinu příkopem. R. 2001 bylo založeno občanské sdružení Klub Vojenské Historie – Pevnost Terezín (KVH-PT), které se věnuje propagaci, zpřístupňování, údržbě a opravě pevnosti Terezín..
