kaple sv. Františka Xaverského

Kaple zasvěcená sv. Františkovi Xaverskému byla z iniciativy zdejších jezuitů postavena po morové nákaze mezi roky 1680 až 1687. Za architekta je považován Giulio Broggio z blízkých Litoměřic. Kaple stojí uprostřed hřbitova, v místech kde byly pohřbeny oběti morové nákazy. Kaple je lehce obdélnou centrálou s menší východní sakristií přistavenou v r. 1693. Stanová střecha vrcholí oválnou lucernou. Stěny kaple jsou omítané, plastické, z fasády vystupující články kamenné (pískovec), při nárožích dvojice pilastrů. Okna mají segmentové záklenky, v západním kamenném portále jsou zachovány železné tepané dveře z r. 1687. Vnitřek je komponován jako oktagonální, centrální prostor s hloubkově oválnou kopulí. Zkosená čela čtyř rohových pilířů nesou niky se štukovými rámy a mušlemi. V nikách, nyní prázdných, byly dříve dřevěné sochy archandělů Michaela, Gabriela, Rafaela a anděla strážného. Vnitřek stavby se vyznačuje mimořádně bohatou, plastickou štukovou výzdobou od Jana Santiniho Bossiho. V pendantivech jsou štukové reliéfy patronů proti moru: sv. Šebastiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Rozálie. Kupoli zdobí štukové rámy s kartušemi, volutové vázy, andílci s rozvilinami. Kolem lucerny obíhá štukový pletenec s listy a květy a vavřínový feston nesený osmi andílky s různými atributy (knihy, kopí, roušky). Z barokního mobiliáře je nyní v kapli pouze architektura oltáře. Bohatá obrazová výzdoba z r. 1688 od J. J. Heinsche v kapli chybí, snad byla včas (spolu s dalším mobiliářem) deponována na bezpečném místě. V současnosti probíhá za přispění zahraničních peněžních fondů rozsáhlá rekonstrukce exteriéru kaple.