
dospělí 50,- Kč děti, mládež, studenti, důchodci 30,- Kč děti do 6 let zdarma školní a dětské zájezdy a skupiny 25,- Kč/osoba rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 130,- Kč večerní prohlídky: dospělí 80,- Kč, děti 50,- Kč Na doprovodné a další akce mimo běžné služby platí speciální vstupné !!
Počátky hradu Střekova lze v pramenech zjistit celkem spolehlivě: v r. 1319 byl udělen v léno Pesíkoví z Veitmile a v příslušné listině se výslovně připomíná, že ho Pesík nově vybudoval. Dá se tedy jeho založení klást těsně před r. 1319, neboť v r. 1316 dostal Pesík od krále Jana Lucemburského ves Střekov, o hradu však tehdy ještě není ani zmínka. Důvod založení Střekova je jasný. Měl chránit důležitou cestu podél Labe, vinoucího se hluboko pod hradem. Do dob krále Jana spadá tedy jeho první stavební fáze, která kladla hlavní důraz na vojenskou funkci. Hrad má dvě spolu nesouvisející části, spojené původně padacím mostem přes hluboký přirozený příkop mezi nimi. V části první stával nad vstupní branou hradní palác rozdělený do dvou nestejných prostor, který uzavíral jižní stranu této fronty hradu, lemovanou kolem dokola hradbou, zpevněnou na protější severní straně v každém rohu jednou okrouhlou věží. Věž na severozápadní straně skýtala… číst dále
O původu hradu vypravuje kronikář Václav Hájek takto: Roku 820 počali Němci v Čechách škodu činiti a zvláště ve vsech okolo Litoměřic a Bíliny netoliko na statcích nebo dobytcích, ale i lidi jímali a dolů po Labi je plavili. Kníže, slyše o tom, nevěděl, jak pomoci. Však některých starších povolav s nimi v radu všel, z nichžto jeden, jménem Střek, dal radu, aby někde hrad pevný při řece byl postaven a ti, kteříž by na tom hradě byli, aby nedali se Němcům ani nahoru ani dolů plaviti. Líbila se ta rada knížeti i jiným i žádali oni jeho, aby to sám opatřil, kterýž pojav čeleď hledal místa příhodného, a když nalezl, rozkázal tu z pevných srubův hrad dřevěný na jedné skále postaviti, a jakž dokonal, Němci více po vodě do těch krajů pustiti se nesměli. I dáno jest tomu hradu od téhož Střeka jméno Střekov. Střekov se stal důležitou stráží na řece Labi. Bylť labský tok stále otevřenou branou, kterou se bojovní sousedé… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.