Zámek Ploskovice
Děkuji SPú Ústí nad Labem
Někdy kolem roku 1720 nechala Anna Marie Toskánská z rodu Sasko-lauenburského, manželka toskánského vévody Gastona III. posledního z rodu Medici, v Ploskovicích postavit nádhernou letní rezidenci. Stavitel byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer.
Dnešní podoba zámku pochází z 2. poloviny 19. století, kdy se upravoval pro odstoupivšího císaře Ferdinanda V. Habsburského.
V této době zde pracoval malíř Josef Navrátil, jehož krásné malby zdobí 1. patro zámku.
Kromě jedinečné architektury a maleb nabízí ploskovický zámek návštěvníkovi i zajímavou ukázku dobového interiéru se sbírkou skla, porcelánu a obrazů. K procházce a odpočinku zve zámecký park, původně koncipován jako malé Versailles.
V II. patře státního zámku je instalována stálá expozice dokumentující kulturní a společenský život za vlády Habsburků v Čechách.
PověstVypravuje se zde i o bájném rytíři Daliborovi z Kozojed, který se ujal zdejších vzbouřených poddaných. Vojsko však povstání potlačilo a Dalibor byl jako jejich vůdce zajat a uvězněn ve věži na Pražském hradě, kde jej prý naučila nouze housti. Roku 1498 byl popraven. Na zdejším zámku se snad zjevuje jedenkrát v roce Daliborův duch, který dohlíží na blaho svého lidu. Však navraťme se do dávných časů, kdy na zámku sídlili nejrůznější páni a rytíři. Tenkrát v Ploskovicích pobýval i loupeživý rytíř. Muž kruté povahy a drsného chování i tváře. Cesta k zámku je klikatá, a proto se zde mohl loupeživý rytíř mezi stromy dobře skrývat. Mnohokrát přepadl pocestné, jezdce na koních, ba i kočáry. Jednou, za horkého letního podvečera, projížděl Ploskovicemi kočár, v němž seděla bohatá hraběnka. Rytíř se ukryl za křovím a čekal na svou chvíli. Cesta byla v tom místě úzká a prudce se stáčela. Kočár musel jet proto pomaleji a právě tam loupeživý pán hraběnku přepadl. Kočího shodil z kozlíku a vyděšené ženě strhl z krku náhrdelník, sebral jí prsteny i všechny peníze, které měla u sebe. Hraběnka tenkrát rytíře proklela za jeho hříšné konání. Za prchajícím loupežníkem volala: "Bůh se ti za tvé činy odmění, tvá duše nikdy nenajde věčného klidu."
Jak pravila, tak se také stalo. Ve vysokém věku rytíř skonal a od těch dob bloudí v hodině půlnoční kolem cesty k zámku….
