
Celý areál stojí na nízkém návrší nad levým břehem Labe, severně od obce. Kostel je jednolodní, orientovaný k východu. V ose západního průčelí stojí hranolová věž s barokní helmicí, v ose východního závěru nízká sakristie. Vlastní kostel je tvořen sjednocením dvou elips (v západní je vložena kruchta, východní slouží jako presbytář) a čtverce s konvexně proláklými stěnami (loď). Celý je zaklenutý. Zvenčí se díky stanové střeše jeví jako centrální stavba. Interiér je bíle vymalován, část hlavního oltáře tvoří ilusivní malba. Většina zařízení pochází z období vrcholného a pozdního baroka.
Pravděpodobně na místě starší stavby nechal majitel zdejšího panství, klášter břevnovsko-broumovský, v letech 1724–26 postavit podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera nový kostel ve stylu dynamického baroka. Roku 1750 byl komplex doplněn budovou fary. Vzhledem k poloze na nevysokém návrší nad hladinou Labe byl areál několikrát poškozen povodní, naposledy roku 2002. V současné době končí jeho velká rekonstrukce.
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let