Vrkoč
Sloupcovitý rozpad uspořádaný do vějířů.
© Václav Čermák 02/2005
Vrkoč je chráněnou přírodní památkou od svého vyhlášení v roce 1966 o výměře 1,4 ha. Tento zajímavý útvar byl objeven až při stavbě železniční trati do Ústí nad Labem koncem 19. stol. O zachování skály pro další generace se zasloužili geolog a petrograf J.E.Hibsch z Homole a ing. Negrelli. Skalní kámen byl v té době využíván pro těžbu kamene, třeba na dlažbu ústeckého náměstí. Vznik tohoto geologického útvaru je vysvětlován tak, že do geologického podloží Českého středohoří, které tvoří druhohorní křídové pískovce, začalo později, v miocenním období mladších třetihor pronikat žhavé magma, které postupným ochlazováním a průnikem plynů získalo sloupcovitou odlučnost. A vzhledem k tlakům v různých směrech došlo k vějířovitému uspořádání sloupců. Sloupce jsou o průměru několika cm, ale např. skály okolo Vaňovskoho vodopádu tvoří sloupce až o průměru 1-2 m. Vrkoč je tvořen olivinickým čedičem.
|
Přihlášení |
