
Podle Pavla Koukala, autora publikace s názvem „Budu se na vás dívat – Osudy pomníků T. G. Masaryka na severu Čech“, bylo na severu Čech prvnímu československému prezidentovi postaveno 60 pomníků. Bohužel, jen malou část z nich se podařilo obyvatelům zachránit přes období totalitních režimů.
Podobný osud měl i pomník T. G. Masaryka, který se nachází vedle kostela sv. Václava a hrobky šlechtického rodu Chotků.
Datum založení pomníku není zatím přesně známo. Pamětníci je odhadují na konec 30. let 20. stol. Pomník byl odstraněn v době německé okupace a k jeho znovuodhalení došlo 19. května 1946. Při této příležitosti byl pořádán zahradní koncert spojený s lidovou veselicí v místním hostinci U Ševčíků. Dle pamětníků školní děti společně s paní učitelkou zpívaly píseň „Čechy krásné, Čechy mé“.
Před několika lety byl osloven pan Šimon z Velkého Března, který se osobně zúčastnil slavnostního znovuodhalení pomníku. Podle pamětníka kvádry k pomníku vytesal valtířovský kameník Zeman a kámen prý pocházel z lomu ve Valtířově. Z historické pozvánky se dále dozvíme, že v předvečer oslav tu divadelní kroužek uvedl hru „Přijede pan prezident“.
Z pomníku byl po únoru r. 1948 odstraněn reliéf T.G.M. a monument pomalu chátral. Roku 2008 byl pomník z iniciativy místních občanů již podruhé obnoven a slavnostně odhalen k 90. výročí vzniku Československé republiky 27. října 2008.
Avšak jsou doklady o mnohem dřívějším osídlení tohoto místa – archeologické nálezy kultury se šňůrovou keramikou, žárových hrobů a zbytků laténské kultury. Neznámý majitel v obci nechal vystavět kostel sv. Václava, připomínaný poprvé roku 1352. V místě domu čp. 3 stával svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m n. m.) byla doložena signalizační plošina, sloužící k podávání ohňových zpráv. Ves po většinu doby své existence tvořila součásti různých statků, především nedalekého hradu Varty, k němuž patřila nejpozději od roku 1397. Později patřila ke Svádovu, od něhož byla během 18. století oddělena, aby nakonec připadla ke statku Zahořany. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království a od roku 1869 byla osadou obce Svádov. V letech 1921 až 1980 byla samostatnou obcí, ale od roku 1980 je částí obce Velké Březno. Ve Valtířově se nachází množství zajímavých a mnohdy opomíjených památek či zajímavostí. V prvé řadě se jedná o renesanční kostel sv. Václava a novogotickou hrobku šlechtického rodu Chotků, která se nachází v jeho těsném sousedství. V blízkosti hrobky si také můžeme povšimnout nenápadného pomníku T. G. Masaryka pravděpodobně z 30. let 20. století. Uprostřed prostranství před kostelem můžeme vidět sloup Čtrnácti svatých pomocníků, který sem byl převezen z obce Čachovice, následně zatopené Nechranickou přehradou. Při výjezdu z Valtířova u benzínové pumpy je na okraji lesa malebně usazen kříž tzv. „U Jánika“, který se podařilo díky nadšení místních lidí v roce 2011 zachránit a obnovit. V neposlední řadě stojí za to zmínit Victora Cibicha, který se stal tváří piva Březňák a je pochován na místním hřbitově..