Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na místo bývalého hradu od jihu. Hrad stával přibližně pod kostelem.
© Roman Řezáč 01/2008
Místo zaniklého hradu se nachází jihovýchodně pod kostelem. Dnes z něj nejsou patrné žádné prokazatelné zbytky. Na jeho místo upozorňuje jen zaoblená zástavba v místě kde stál, kterou kopírují i místní uličky. Můžeme zde sice narazit na několik terénních nerovností, spojovat je však s hradem a vydávat je za jeho pozůstatky by bylo troufalé. K těm nejvýraznějším „náznakům“ patří krátká, mírně zaoblená teráska pod parkovací plochou, hned pod kostelem, na druhé straně silnice od něj. Ta však lehce mohla vzniknout při zřizování plochy pro parkování u přilehlého stavení. Můžeme také spekulovat o tom, zda hrana na jižní straně, až pod místem předpokládaného hradu, po kterém vede zaoblená silnice, není pozůstatkem vnějšího valu, či silnice nevede zasypaným příkopem. Jak se dostat k místu zaniklého hradu není třeba popisovat, stačí se orientovat podle zdaleka viditelného kostela sv. Mikuláše.
Roman Řezáč, 13.3. 2008
popis

Hrad v Deblíně můžeme považovat za zcela zaniklý, přestože jeho základy budou určitě dosud ukryté pod novodobou zástavbou. Dnes však z něj nejsou patrné žádné jak terénní, tak jiné nad povrchové pozůstatky. A to i přesto, že ještě před sto lety byly jeho vysoké zdi částečně zachovalé. Ovšem levný materiál z jeho zdí byl zdrojem pro místní obyvatele pro druhotné použití, a tak po zdech dnes nejsou na povrchu žádné památky. S jistotou však víme, že zdi byly až 2 m silné. Určité terénní náznaky v podobě nerovností mezi dnešní zástavbou zde sice existují, ale jsou nejisté a nebo budou jistě značně přetvořené. Těžko tak popisovat hrad, který již neexistuje a pokud se mi dostanou do ruky nějaké historické materiály, z nichž bude možné dovodit jeho podobu, toto doplním. Prozatím musíme zůstat u toho, že hrad nezaujal žádnou výraznou podobu, snad dokonce stál v mírném svahu pod kostelem, který patrně jeho jádro převyšoval (?).…  číst dále

Roman Řezáč, 13.3. 2008

historie

Vesnice Deblín leží na jihozápad od Tišnova při soutoku Bolehlávky a Ochozského potoka. Historicky je doložen Ratibor z Deblína, který byl r. 1234 královským jídlonošem, v r. 1240 purkrabím v Brně. Buď on, nebo některý z jeho předků dostal patrně hornatý kraj na potoce Bolehlávce výsluhou a asi položil základy hradu. V 30. letech 13. století tu byli Deblínští už pevně usazeni a těšili se patrně velké vážnosti u zeměpánů, takže nemuseli postoupit nic ze svého majetku klášteru cisterciaček, který v Tišnově, téměř na samých hranicích deblínského statku, založila v r .1233 vdova po Přemyslu Otakarovi I. královna Konstancie. Deblínští páni, kteří měli těsné styky s dvorským prostředím, si vybrali k stavbě svého opevněného sídla planinu na levém břehu potoka Bolehlávky, proti osídlenému ostrohu a rozsáhlý areál ohradili příkopem a hliněným valem. Tam, kde nebylo účelné budovat val a příkop, zvýšili stavitelé…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 20.4. 2004

Další texty historie

Půdorys místa

Přibližný rozsah hradu zakreslený do situace mapy stabilního katastru z roku 1826
M.Plaček
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • v první třetině 13. století

    Výstavba romásnké trojlodní baziliky.

  • 1233

    Královna Konstancie, vodva po Přemyslu Otakarovi I.. založila na hranicích deblínského statku klášter cisterciaček.

  • koncem 13. století

    Deblínský rod vymřel po meči a došlo tak k dělení rodového mejetku, přičemž největší část deblínského panství dostala dcera Jence z Deblína Kareřína a přinesla je věnem svému manželu Tasu z Lomnice.

  • 1371 - 1389

    Sídlí zde bratři Jenec a Proček z Deblína.

  • 1390

    Uznala Markéta, dcera Jence z Lomnice a Deblína, svého manžela Čeňka z Kunštátu za spolumajitele hradu Deblína a vsí, jež k němu patřily, ale téhož roku postoupila deblínský statek bratrům Benešovi, Vaňkovi a Čeňkovi z Lomnice.

  • 1412

    Sídlil zde ještě Čeněk z Deblína.

  • 1425

    Jan z Lomnie prodal Deblín s příslušenstvím Archlebovi z Vereřova.

  • 1449

    Hrad v držení Jana z Drahoruše.

  • 1464

    Držení hradu Vaňkěm z Boskovic.

  • 1470

    Vaněk z Boskovic se syny Václavem, Albrechtem, Jaroslavem a Ladislavem prodal hrad městu Brnu.

  • ve druhé polovině 16. století

    V té době deblínský hrad ještě stával.

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO),

Místa v okolí

 Vohančice
 železniční viadukt
 Loučky
 Lažánky
 Čertova hráz
 kostel sv. Martina
 smírčí kámen
 Čepička
 kostel sv. Jiljí
 Heroltice
 mlýn ve Žlebě
 Předklášteří
 Újezd u Tišnova
 kaple sv. Anny
 Křivoš
 Müllerův dům
 dům Peklo
 mariánský sloup
 dům U Jana
 radnice
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 kašna
 Kubův most
 Lesní Hluboké
 kaple sv. Anny
 vyhlídka Babylon
 Devět křížů
 Klucanina
 Sentice
 boží muka
 Rysov
 Jarošův mlýn
 Skryje
 kostel sv. Vavřince
 Domašov
 Žďárec
 Košíkov
 kostel sv. Jiří
 Bílá boží muka
 Víckov
 Rudka
 Čebínka
 Rudka
 radnice
 mariánský sloup
 Lomnice
 synagoga
 židovská škola
 židovský hřbitov
 Říčany
 Veveří
 Osová
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Markéty
 Zbraslav
 Říčany u Brna
 Příbram
 Ostrovačice
 boží muka
 Moravecké Pavlovice
 Kuřim
 Rohy
 Trmačov
 kostel sv. Klimenta
 krytý trámový most
 socha sv. Floriána
 Černvír
 kostel sv. Mikuláše
 Újezd u Černé Hory
 Pernštejn
 Pernštejn
 Osiky
 boží muka
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Kunhuty
 kostel sv. Klimenta
 Jinošov
 venkovský dům
 Jinošov
 Jasenice
 Horní Lhotice
 Šénvald
 Mitrov
 Dvorce
 dolní hrádek
 Babylon u Kozárova
 Bukov
 Brněnská přehrada
 Mitrov
 ZOO Brno
 Strážek
 Kralice nad Oslavou
 Kralice nad Oslavou
 kostel sv. Martina
 Horní Rozsíčka
 hraniční kameny
 Porčův mlýn
 Náměšť nad Oslavou
 hrobka Haugwitzů
 barokní most
 pivovar
 fara
 dub Troják
 stará radnice
 Bosonohy
 Rychvald
 Lhotka u Mirošova
 Moravec
 Lysice
 Zňátky
Základní informace místa
ID místa: 6096
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.3.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Cestování

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

Jak na Nový rok, tak po celý rok ..... a začínal rok vždy 1. lednem?

Hrady a zámky

Ještě pár hodin a zase budeme o rok starší. Vánoční svátky utekly jako voda a nás čeká loučení. Už brzy se rozloučíme s rokem starým rokem a přivítáme nový. Tato doba je už tradičně spojena s veselím. Bylo tomu tak ale odjakživa?

Jaká je vlastně historie betlémů, které se v této době objevují na veřejných prostranstvích i u nás doma

Zajímavosti

Začalo to ve stísněném prostoru jeskyně, který se stal prvním betlémem a improvizovanou kaplí a kde také proběhla první slavnostní půlnoční mše, kterou odsloužil František z Assisi 24. prosince roku 1223.

Dva základní druhy středověkého záchodu na hradech a dalších stavbách v Česku, Irsku a Británii

Zajímavosti

V tomto článku do toho šlápneme a probereme tematiku středověkých záchodů v Česku, Irsku a Británii. Bude řeč o dvou základních typech středověkých záchodů na hradech a dalších středověkých stavbách, tzv. vnějších a vnitřních záchodech.

Výlet za triobity do starého lomu Požáry v Praze - Řeporyjích

Cestování

Nevíte kam se vrtnout v sobotní nebo nedělní odpoledne? Prozkoumejte národní přírodní památku Požáry, která má ze stratigrafického hlediska světový význam. Vstup do areálu je volný.

reklama