Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.
Hlavní obrázek místa
Celkový pohled na místo bývalého hradu od jihu. Hrad stával přibližně pod kostelem.
© Roman Řezáč 01/2008
Místo zaniklého hradu se nachází jihovýchodně pod kostelem. Dnes z něj nejsou patrné žádné prokazatelné zbytky. Na jeho místo upozorňuje jen zaoblená zástavba v místě kde stál, kterou kopírují i místní uličky. Můžeme zde sice narazit na několik terénních nerovností, spojovat je však s hradem a vydávat je za jeho pozůstatky by bylo troufalé. K těm nejvýraznějším „náznakům“ patří krátká, mírně zaoblená teráska pod parkovací plochou, hned pod kostelem, na druhé straně silnice od něj. Ta však lehce mohla vzniknout při zřizování plochy pro parkování u přilehlého stavení. Můžeme také spekulovat o tom, zda hrana na jižní straně, až pod místem předpokládaného hradu, po kterém vede zaoblená silnice, není pozůstatkem vnějšího valu, či silnice nevede zasypaným příkopem. Jak se dostat k místu zaniklého hradu není třeba popisovat, stačí se orientovat podle zdaleka viditelného kostela sv. Mikuláše.
Roman Řezáč, 13.3. 2008
popis

Hrad v Deblíně můžeme považovat za zcela zaniklý, přestože jeho základy budou určitě dosud ukryté pod novodobou zástavbou. Dnes však z něj nejsou patrné žádné jak terénní, tak jiné nad povrchové pozůstatky. A to i přesto, že ještě před sto lety byly jeho vysoké zdi částečně zachovalé. Ovšem levný materiál z jeho zdí byl zdrojem pro místní obyvatele pro druhotné použití, a tak po zdech dnes nejsou na povrchu žádné památky. S jistotou však víme, že zdi byly až 2 m silné. Určité terénní náznaky v podobě nerovností mezi dnešní zástavbou zde sice existují, ale jsou nejisté a nebo budou jistě značně přetvořené. Těžko tak popisovat hrad, který již neexistuje a pokud se mi dostanou do ruky nějaké historické materiály, z nichž bude možné dovodit jeho podobu, toto doplním. Prozatím musíme zůstat u toho, že hrad nezaujal žádnou výraznou podobu, snad dokonce stál v mírném svahu pod kostelem, který patrně jeho jádro převyšoval (?).…  číst dále

Roman Řezáč, 13.3. 2008

historie

Vesnice Deblín leží na jihozápad od Tišnova při soutoku Bolehlávky a Ochozského potoka. Historicky je doložen Ratibor z Deblína, který byl r. 1234 královským jídlonošem, v r. 1240 purkrabím v Brně. Buď on, nebo některý z jeho předků dostal patrně hornatý kraj na potoce Bolehlávce výsluhou a asi položil základy hradu. V 30. letech 13. století tu byli Deblínští už pevně usazeni a těšili se patrně velké vážnosti u zeměpánů, takže nemuseli postoupit nic ze svého majetku klášteru cisterciaček, který v Tišnově, téměř na samých hranicích deblínského statku, založila v r .1233 vdova po Přemyslu Otakarovi I. královna Konstancie. Deblínští páni, kteří měli těsné styky s dvorským prostředím, si vybrali k stavbě svého opevněného sídla planinu na levém břehu potoka Bolehlávky, proti osídlenému ostrohu a rozsáhlý areál ohradili příkopem a hliněným valem. Tam, kde nebylo účelné budovat val a příkop, zvýšili stavitelé…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 20.4. 2004

Další texty historie

Půdorys místa

Přibližný rozsah hradu zakreslený do situace mapy stabilního katastru z roku 1826
M.Plaček
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • v první třetině 13. století

    Výstavba romásnké trojlodní baziliky.

  • 1233

    Královna Konstancie, vodva po Přemyslu Otakarovi I.. založila na hranicích deblínského statku klášter cisterciaček.

  • koncem 13. století

    Deblínský rod vymřel po meči a došlo tak k dělení rodového mejetku, přičemž největší část deblínského panství dostala dcera Jence z Deblína Kareřína a přinesla je věnem svému manželu Tasu z Lomnice.

  • 1371 - 1389

    Sídlí zde bratři Jenec a Proček z Deblína.

  • 1390

    Uznala Markéta, dcera Jence z Lomnice a Deblína, svého manžela Čeňka z Kunštátu za spolumajitele hradu Deblína a vsí, jež k němu patřily, ale téhož roku postoupila deblínský statek bratrům Benešovi, Vaňkovi a Čeňkovi z Lomnice.

  • 1412

    Sídlil zde ještě Čeněk z Deblína.

  • 1425

    Jan z Lomnie prodal Deblín s příslušenstvím Archlebovi z Vereřova.

  • 1449

    Hrad v držení Jana z Drahoruše.

  • 1464

    Držení hradu Vaňkěm z Boskovic.

  • 1470

    Vaněk z Boskovic se syny Václavem, Albrechtem, Jaroslavem a Ladislavem prodal hrad městu Brnu.

  • ve druhé polovině 16. století

    V té době deblínský hrad ještě stával.

Jihomoravský kraj,  Brno-venkov  (BO),

Místa v okolí

 Vohančice
 železniční viadukt
 Loučky
 Lažánky
 Čertova hráz
 kostel sv. Martina
 smírčí kámen
 Čepička
 kostel sv. Jiljí
 Heroltice
 Předklášteří
 mlýn ve Žlebě
 kaple sv. Anny
 Újezd u Tišnova
 Křivoš
 Müllerův dům
 dům Peklo
 mariánský sloup
 dům U Jana
 radnice
 městské opevnění
 kostel sv. Václava
 kašna
 Kubův most
 kaple sv. Anny
 Lesní Hluboké
 vyhlídka Babylon
 Devět křížů
 Sentice
 Klucanina
 boží muka
 Rysov
 Skryje
 kostel sv. Vavřince
 Domašov
 Žďárec
 Košíkov
 Bílá boží muka
 Čebín
 Víckov
 Rudka
 Rudka
 radnice
 mariánský sloup
 židovská škola
 Lomnice
 synagoga
 židovský hřbitov
 Říčany
 Veveří
 Osová
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 Zbraslav
 Říčany u Brna
 Ostrovačice
 boží muka
 Příbram
 Moravecké Pavlovice
 Kuřim
 Rohy
 Trmačov
 kostel sv. Klimenta
 krytý trámový most
 kostel sv. Mikuláše
 socha sv. Floriána
 Černvír
 Újezd u Černé Hory
 Pernštejn
 Pernštejn
 Osiky
 kostel sv. Stanislava
 kostel sv. Klimenta
 Jinošov
 Jinošov
 Jasenice
 Horní Lhotice
 Šénvald
 Mitrov
 Dvorce
 dolní hrádek
 Babylon u Kozárova
 Bukov
 Brněnská přehrada
 Mitrov
 ZOO Brno
 Strážek
 Kralice nad Oslavou
 Kralice nad Oslavou
 kostel sv. Martina
 Horní Rozsíčka
 hraniční kameny
 Porčův mlýn
 Náměšť nad Oslavou
 hrobka Haugwitzů
 pivovar
 fara
 barokní most
 stará radnice
 dub Troják
 Bosonohy
 Rychvald
 Lhotka u Mirošova
 Moravec
 Lysice
 Zňátky
Základní informace místa
ID místa: 6096
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.3.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama