Suk na vrcholu skály
© Prudký Martin, 12/2008
Stavební dispozice hradu se nalézala na západním svahu vrchu Strážný, za sedlem mezi zmíněným vrchem a skálou s hradem. Chránil jej půlkruhový příkop s dnes nepatrným valem.
Nad příkopem se rozkládalo nepravidelně obdélné jádro. To bylo obestavěno hradbou, do níž byla zevnitř přizděna budova, již dnes připomíná jen prohlubeň. Zde se také dodnes zachovalo jediné zděné torzo hradby v úrovni terénu. Poblíž na další ploché části jádra se pravděpodobně nacházela další stavba. Z jižní části jádra pak vychází skalní výchoz vedoucí ke skále, která tvoří jedinou dominantu tohoto místa.
Historické prameny o hradu nad vsí Mojžíří mlčí. Jeho název Weissenstein je pravděpodobně chybný, protože vychází z predikátu neboli přídomku, tedy místa, které šlechtic připojoval ke svému jménu, Rudolfa z Bünau, pána na Weissensteině a Lauensteině, který roku 1534 kupoval Děčín. Již A. ...Sedláček se domníval, že se tento hrad nacházel v Sasku. Skutečné jméno hradu tedy neznáme, ale můžeme se domnívat, že byl, po krátkou dobu centrem šlechtického zboží, jehož součástí byla ves Mojžíř. Ves vznikla v průběhu 13. století a roku 1352 byl poprvé zmíněn kostel svatého Šimona a Judy. Listina z roku 1364 snad potvrzuje její příslušnost ke královské koruně. Koncem šedesátých let 14. století se majetkové poměry změnily. Majiteli se stali čtyři bratři z rodu pánů z Lungvic, zdomácnělého v severozápadních Čechách. Patřili zřejmě k vartenberské klientele, protože vystupovali jako svědci na listinách týkajících se tohoto významného rodu. Kolem roku 1400 však o Mojžíř přišli. Vartenberkové vytovřili nové panství s právě zbudovaným hradem Blanskem. Součástí této državy se stala i Mojžíř. Václav z Vartenberka se již roku 1401 psal "seděním na Blansku". V této době asi končí existence hradu nad Mojžíří, protože jeho funkci převzalo Blansko, postavené necelé tři kilometry severozápadně odtud..
|
Přihlášení |
