
Archeologické naleziště se rozkládá na ploše 1,6 km a zahrnuje oblast, o které se obvykle soudí, že je mauzoleem Cyruse Velkého. Také se zde nachází zbytky dvou královských paláců. Nejvýznamnější památkou v Pasargade je hrobka Cyruse Velkého. Má šest širokých schodů vedoucích k hrobu, jehož tumba je 3,17 m dlouhá, 2,11 m široká a 2,11 m vysoká a má nízký a úzký vchod. Přestože neexistují žádné důkazy, které by hrobku označovaly jako Cyruse, řečtí historici tvrdí, že tomu věřil už Alexandr veliký, který po vyplenění Persepole, navštívil hrobku Cyruse Velkého. Uvnitř se tehdy prý nacházela zlatá postel, stůl se sklenicemi na pití, zlatá rakev, některé ozdoby zdobené drahokamy a nápis na hrobce.
Pasargady byly hlavním městem starověké perské říše a místem posledního odpočinku jejího zakladatele Kýra Velikého. V současné době jsou na seznamu světového dědictví UNESCO. Podle tradice byly Pasargady původně nazývány Země skal. Založeny byly v 6. století jako první hlavní město Achajmenovské říše. Základy města položil Cyrus Velký roku 550 př. n. l. Město zůstalo hlavním městem Achajmenovské říše, dokud jej Darius nepřesunul do Persopole.