Pohled od severovýchodu
© Jiří Cukr, 04/2010
Městské lázně se nacházejí v jihozápadním rohu Špitálského náměstí. Parkování v okolí je zpoplatněno. Nejbližší zastávka MHD Hraničář se nachází asi 200 m severovýchodně. Lázně nabízejí obvyklý sortiment služeb.
Městské lázně v Ústí nad LabemOtázku stavby lázní řešila radnice s tehdy v místě obvyklou uvážlivostí: od prvních úvah roku 1894 uplynulo do začátku stavby 13 let: slavnostní výkop se uskutečnil 8. 4. 1907.\r\nStavba však poté pokračovala rychlostí opravdu udivující: hrubá stavba stála již 31. 7. téhož roku, 16. 6. 1908 byly lázně otevřeny pro veřejnost.\r\nLázně nabízely bazén o rozměrech 19,10 x 7,55 m, hluboký 80–270 cm. K tomu parní a vanové lázně, sprchové kouty, uhličité lázně a slatinnou kabinu. Vodu odebíraly z kolem tekoucího Klíšského potoka, vytápění obstarávala kotelna na uhlí, umístěná v samostatném objektu.\r\nPo velkém suchu roku 1911 bylo rozhodnuto o hledání vlastního pramene. Vrtací práce v období 27. 12. 1911 – 21. 2. 1912 odhalily v hloubce 357,3 m zdroj termální vody o teplotě 31,7 stupňů C a vydatnosti 10 l/s. Ten zásobuje lázně dodnes.\r\nRoku 1922 se lázně napojily na sousední městskou elektrárnu, která tak začala fungovat jako první teplárna na území bývalého Československa. Zrušená kotelna začala sloužit potřebám tramvajové dopravy. Od roku 1928 se začala voda desinfikovat chlorem, v letech 1929–33 proběhla za provozu první velká rekonstrukce objektu. Za velké hospodářské krize mohli lázně bezplatně využívat nezaměstnaní.\r\nPo II. světové válce stav lázní, stejně jako celého města, upadal. Prováděly se pouze nejnutnější opravy. Velká rekonstrukce, která respektovala hodnoty objektu, proběhla na přelomu 20. a 21. století..
