
Připomeňme též bývalého prvního kastelána pana Václava Nezmáka, bývalého holiče z Klapého, který každodenně se svým koníkem Vlastou vyvážel vodu a občerstvení pro turisty do dodnes zachovalé chaty, kterou vybavil vlastním nábytkem z holírny, na hradě Hanžburku ve II. světové válce a těsně po ní. Dnes již nikdo nezjistití, kolik Hitlerových odpůrců tam nahoře na Hanžburku bylo ukryto, dokud tam Němci nepostavili protiletadlovou hlásku s těžkým kulometem.
Na úpatí kopce Klapého, na němž stojí mohutný hrad Házmburk (Klapý), sídlili lidé odpradávna; hojné archeologické nálezy začínají zejména od mladší doby kamenné. Není dokonce vyloučeno, že někdy byl osídlen i vrchol kopce, i když odtud nálezy neznáme. Vznik hradu má i své bájné vysvětlení, které nalézáme v Dalimilově kronice. Za knížete Hostivíta se prý snažil jakýsi Léva zmocnit kdysi lučanského území a vystavěl si na kopci pevný hrad, odkud ovládal okolní krajinu. Dalimil uvádí, že Lévovi bojovníci neprojevovali velkou statečnost a jejich ženy poklepávaly na své lůno, aby se tam muži skryli, a tuto zprávu – vlasně „klep“ – spojuje kronikář se jménem hradu – Klapý. Podle Václava Hájka z Libočan postavili r. 751 bratři Kalboj a Veslav z hradu Košťálova na svahu kopce dům pevný jako hrad, který nazvali Klopaj, Němci jej pojmenovali Hazmburk a Čechové v době Hájkově též Házmburk a jiní Hanžburk. A. Sedláček uvádí, že… číst dále
Zvláštního původu jest jméno Klapý, jímž byl obdařen vrch s hradem i osada dole pod nimi. Léva, příbuzný knížete Vlastislava, chtěl se zmocniti knížectví Luckého a vymaniti je z moci knížete Čechův Neklana. Vyhlédl si horu stojící uprostřed roviny a zbudoval na ní hrad, z něhož krajině vládl. Tu přitrhl český kníže s četným vojskem ke hradu, a rozloživ se okolo hory táborem, chystal se hrad ten vyležeti. Léva, aby se osvobodil z obklíčení, dodal si konečně odvahy a učinil s posádkou výpad. Hradní posádka vyrazila statečně na vojsko, které ji obléhalo, avšak zalekla se jeho velikého počtu a ukryla se opět za zdi hradní. Tu vyběhly proti mužům jejich rozhořčené ženy a počaly se jim posmívati: „Pěkné hrdiny jsme si zvolily za svoje muže! Pojďme, chopme se mečů a samy se řadami nepřátel prosekejme! Vy pak, chlapi, můžete se skrýti za naše sukně.“ Mužové se zastyděli, vrhli se znovu do boje a zvítězili nad knížecím… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.