
Připomeňme též bývalého prvního kastelána pana Václava Nezmáka, bývalého holiče z Klapého, který každodenně se svým koníkem Vlastou vyvážel vodu a občerstvení pro turisty do dodnes zachovalé chaty, kterou vybavil vlastním nábytkem z holírny, na hradě Hanžburku ve II. světové válce a těsně po ní. Dnes již nikdo nezjistití, kolik Hitlerových odpůrců tam nahoře na Hanžburku bylo ukryto, dokud tam Němci nepostavili protiletadlovou hlásku s těžkým kulometem.
Na úpatí kopce Klapého, na němž stojí mohutný hrad Házmburk (Klapý), sídlili lidé odpradávna; hojné archeologické nálezy začínají zejména od mladší doby kamenné. Není dokonce vyloučeno, že někdy byl osídlen i vrchol kopce, i když odtud nálezy neznáme. Vznik hradu má i své bájné vysvětlení, které nalézáme v Dalimilově kronice. Za knížete Hostivíta se prý snažil jakýsi Léva zmocnit kdysi lučanského území a vystavěl si na kopci pevný hrad, odkud ovládal okolní krajinu. Dalimil uvádí, že Lévovi bojovníci neprojevovali velkou statečnost a jejich ženy poklepávaly na své lůno, aby se tam muži skryli, a tuto zprávu – vlasně „klep“ – spojuje kronikář se jménem hradu – Klapý. Podle Václava Hájka z Libočan postavili r. 751 bratři Kalboj a Veslav z hradu Košťálova na svahu kopce dům pevný jako hrad, který nazvali Klopaj, Němci jej pojmenovali Hazmburk a Čechové v době Hájkově též Házmburk a jiní Hanžburk. A. Sedláček uvádí, že… číst dále
Zvláštního původu jest jméno Klapý, jímž byl obdařen vrch s hradem i osada dole pod nimi. Léva, příbuzný knížete Vlastislava, chtěl se zmocniti knížectví Luckého a vymaniti je z moci knížete Čechův Neklana. Vyhlédl si horu stojící uprostřed roviny a zbudoval na ní hrad, z něhož krajině vládl. Tu přitrhl český kníže s četným vojskem ke hradu, a rozloživ se okolo hory táborem, chystal se hrad ten vyležeti. Léva, aby se osvobodil z obklíčení, dodal si konečně odvahy a učinil s posádkou výpad. Hradní posádka vyrazila statečně na vojsko, které ji obléhalo, avšak zalekla se jeho velikého počtu a ukryla se opět za zdi hradní. Tu vyběhly proti mužům jejich rozhořčené ženy a počaly se jim posmívati: „Pěkné hrdiny jsme si zvolily za svoje muže! Pojďme, chopme se mečů a samy se řadami nepřátel prosekejme! Vy pak, chlapi, můžete se skrýti za naše sukně.“ Mužové se zastyděli, vrhli se znovu do boje a zvítězili nad knížecím… číst dále