
Most spojuje křižovatku Předmostí na ústecké a třídu Národního odboje na střekovské straně. Je nesen dvěma pilíři, stojícími těsně při labských březích. Na nich spočívá nýtovaná ocelová konstrukce, skládající se ze dvou nosných oblouků s 21 stojkami v každém z nich (s roztečí 5,15 m) a devíti horními příčníky mezi nimi (u 3., 5., 7., 9., 11., 13., 15., 17. a 19. páru stojek), konstrukce mostovky, nosníků a zábradlí chodníků. Rozteč mezi pilíři činí 123,6 m a byla ve své době největší na československém území. Otvory mezi opěrami a poříčními pilíři jsou kolem 30 m široké (vzdálenost mezi ústeckou opěrou a osou sousedního pilíře je 30,332 m, na pravém břehu 30,357 m). Celková délka mostu činí 184,289 m, šířka mezi zábradlími chodníků 17,35 m (z toho vozovka 9,68 m). Chodníky jsou volně průchozí v šířce 2,10 m, zbytek jejich plochy zabírají stojky a prostory mezi nimi. Vlivem stísněných komunikačních poměrů na ústeckém předmostí… číst dále
Vznik prvního výhradně silničního mostu přes Labe na dnešním území města byl velmi zdlouhavý a komplikovaný. Od prvních úvah z roku 1908 bylo hlavním problémem zajištění finančních prostředků. V roce 1926 byla úvodním projektem definitivně určena poloha, v níž bude most stát. Zároveň byl ustaven ze tří zástupců města, tří zástupců tehdy samostatného Střekova a tří zástupců okresní správní komise výbor pro jeho výstavbu. Na přelomu let 1926–27 byl městským stavebním úřadem vypracován další stupeň projektu, který od poloviny roku 1927 procházel veřejným a vodoprávním řízením. Na jejich základě vypracoval v první polovině roku 1928 prováděcí projekt profesor pražské německé techniky Dr. Ing. Josef Melan (1853 – 1941). Definitivní schválení orgány státní správy bylo získáno až na jaře 1931. Dnem 1. července 1931 byla vyhlášena první veřejná soutěž, obeslaná 14 nabídkami, na kterých se podílelo celkem 24 firem. Po jejím uzavření dne 4. září téhož roku… číst dále
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.