
Most spojuje křižovatku Předmostí na ústecké a třídu Národního odboje na střekovské straně. Je nesen dvěma pilíři, stojícími těsně při labských březích. Na nich spočívá nýtovaná ocelová konstrukce, skládající se ze dvou nosných oblouků s 21 stojkami v každém z nich (s roztečí 5,15 m) a devíti horními příčníky mezi nimi (u 3., 5., 7., 9., 11., 13., 15., 17. a 19. páru stojek), konstrukce mostovky, nosníků a zábradlí chodníků. Rozteč mezi pilíři činí 123,6 m a byla ve své době největší na československém území. Otvory mezi opěrami a poříčními pilíři jsou kolem 30 m široké (vzdálenost mezi ústeckou opěrou a osou sousedního pilíře je 30,332 m, na pravém břehu 30,357 m). Celková délka mostu činí 184,289 m, šířka mezi zábradlími chodníků 17,35 m (z toho vozovka 9,68 m). Chodníky jsou volně průchozí v šířce 2,10 m, zbytek jejich plochy zabírají stojky a prostory mezi nimi. Vlivem stísněných komunikačních poměrů na ústeckém předmostí… číst dále
Vznik prvního výhradně silničního mostu přes Labe na dnešním území města byl velmi zdlouhavý a komplikovaný. Od prvních úvah z roku 1908 bylo hlavním problémem zajištění finančních prostředků. V roce 1926 byla úvodním projektem definitivně určena poloha, v níž bude most stát. Zároveň byl ustaven ze tří zástupců města, tří zástupců tehdy samostatného Střekova a tří zástupců okresní správní komise výbor pro jeho výstavbu. Na přelomu let 1926–27 byl městským stavebním úřadem vypracován další stupeň projektu, který od poloviny roku 1927 procházel veřejným a vodoprávním řízením. Na jejich základě vypracoval v první polovině roku 1928 prováděcí projekt profesor pražské německé techniky Dr. Ing. Josef Melan (1853 – 1941). Definitivní schválení orgány státní správy bylo získáno až na jaře 1931. Dnem 1. července 1931 byla vyhlášena první veřejná soutěž, obeslaná 14 nabídkami, na kterých se podílelo celkem 24 firem. Po jejím uzavření dne 4. září téhož roku… číst dále
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.
Pokud hledáte neopakovatelnou volnočasovou aktivitu na půlden, můžete si zaskočit zabruslit do parku ve Veltrusích. Na umělém kanále Mlýnského potoka je možné kromě bruslení trénovat hokej případně se po místních pláních proběhnout na běžkách.