Městské divadlo v klasicistním stylu bylo postaveno r. 1822 (arch. Josef Gaube). R. 1923 bylo divadlo rozšířeno do Gebhardovy uličky. Od r. 1945 Divadlo K. H. Máchy. R. 1969 bylo divadlo v havarijním stavu uzavřeno. Roku 1979 se zřítila severní stěna jižního křídla. Rekonstrukce v l. 1989 - 1991.
Hlavní obrázek místa
© František Kinař, 09/2013
Západní průčelí budovy divadla je orientováno do ulice Máchovy schody (dříve Gebhardova ulice). Půdorys hlavní budovy divadla, obdélný se zkosenou jižní stranou, zřejmě původně kopíroval městské hradby. Na jihovýchodě přiléhá k hlavní budově provozní křídlo divadla. Divadlo nemá typické reprezentativní průčelí - pouze z něj vystupuje boční rizalit, kde byl původně hlavní vstup (současný hlavní vstup je ve východním křídle). Západní fasádu zdobí přízemní pásová bosáž, výrazným prvkem je soklová, podokenní a hlavní římsa a zejména vlys korunního kladí, tvořící plastické obdélné a čtvercové rámce. Střed fasády vyplňuje pozdější přístavba, která je částečně krytá prodlouženou valbovou střechou hlavní budovy a částečně střešní terasou se zděnou balustrádou. Fasádu jižní části člení slepé bosované arkády.
E.H. podle http://www.theatre-architecture.eu, 7.1. 2014
historie

První divadelní představení se v Litoměřicích hrála již kolem r. 1549 na městské utrakvistické koleji. Po r. 1654 začali jezuité budovat v Litoměřicích svou kolej, jejíž součástí bylo i divadlo. Až r. 1822 bylo postaveno na místě vojenské sýpky Městské divadlo. Budovu v klasicistním stylu navrhl stavitel Josef Gaube, který je autorem řady budov v Litoměřicích. Zajímavostí je, že stavba mohla být realizována díky půjčce 1200 zlatých, které zapůjčil městu první krajský komisař v Litoměřicích František Serafínský z Menschegen. Půjčka byla poté splácena z výtěžku divadelních představení až do r. 1835. Divadlo bylo slavnostně otevřeno dne 18. 12. 1822. V letech 1836 a 1842 bylo divadlo upraveno (nové lóže), počátkem 20. století byly provedeny některé bezpečnostní úpravy – železná opona, nouzové východy z lóží a z orchestřiště. Roku 1913 bylo uvažováno o stavbě nového divadla, tyto záměry ovšem přerušila 1. světová válka.…  číst dále

E.H. podle http://www.theatre-architecture.eu; http://monumnet.npu.cz, 7.1. 2014

Půdorys místa


© Javorin, Alfred: Divadla a divadelní sály v českých krajích, Praha 1949
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Litoměřice

Místa v okolí

 historické sklepy
 dům U Zlaté hvězdy
 morový sloup
 dům Dvojče
 městské opevnění
 dům U Černého orla
 stará radnice
 Městská věž
 dům Kalich
 barokní mlýn
 dům č. p. 41
 socha sv. Vavřince
 dům U Pěti panen
 Diecézní muzeum
 železniční tunel
 Máchova světnička
 kašny s delfíny
 městský špitál
 dům U Zlaté kotvy
 Měšťanský pivovar
 kostel sv. Vavřince
 kapitulní konzistoř
 proboštství
 kanovnické domky
 kostel sv. Václava
 bašta Baba
 kostel sv. Jiří
 Tyršův most
 Litoměřice
 kostel sv. Vojtěcha
 evangelický kostel
 katovna
 hrob rodiny Sanderovy
 kostel sv. Martina
 Mostka
 koncentrační tábor
 Radobýl
 vila Pfaffenhof
 Ravelin č. XVIII.
 Wieserův dům
 radnice
 vodárenská věž
 důstojnický dům
 dům inženýrů
 Bílé stráně
 pivovar
 jízdárna
 silniční most
 Žitenice
 jezdecká kasárna
 proviantní sklad
 Hlavní pevnost
 Malá pevnost
 Kamýk
 Hlinná
 kostel sv. Prokopa
 Žernosecké jezero
 Kamýk
 Kamýk
 Lukavec
 Velké Žernoseky
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vojtěcha
 Ploskovice
 Hrdly
 Brňany
 kostel sv. Václava
 Lovosice
 Zahořany
 kostel sv. Václava
 radnice
 Kalvárie
 hradiště Hrádek
 kostel sv. Matouše
 evangelický kostel
 Velký Újezd
 Varhošť
 fara Býčkovice
 kaple sv. Prokopa
 židovský hřbitov
 Windsor
 studniční kaple
 fara
 kostel sv. Jiljí
 boží muka
 Libochovany
 dub U Umučeného
 kostel sv. Matouše
 Vrbičany
 Lovoš
 Okna
 kamenolom
 silniční most
 Encovany
 kostel sv. Gotharda
 Brozany
 Brozany
 Oparno
 Třebušín
 sloup sv. Kříže
 Tašov
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Jakuba
 Čížkovice
 Panna
 Kalich
 průmyslový vodovod
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 Lucemburkův kopec
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Václava
 obecní kaple
 Režný Újezd
 Radejčín
 Litýš
 kostel sv. Klimenta
 Boreč
 rozhledna Na Horách
 boží muka
 pomník Hanse Kudlicha
 křížek u cesty
 Velemín
 kostel sv. Martina
 Velemín
 kostel sv. Pia V.
 kostel sv. Josefa
 Bílý Újezd
 Holý vrch
 Lucký mlýn
 Košťálov
 Sedlo
 kostel sv. Prokopa
 Vodárenské muzeum
 Liběšice
 kaple Panny Marie
 Husův sbor
 Vrkoč
 kaple sv. Bartoloměje
 Vaňovský vodopád
 kaple
 Nová Ves
 kaple
 Skalka
 Skalka
 Masarykova zdymadla
 Střekov
 Ostrý
 Vlastislav
 kaple
 kostel sv. Martina
 Varta
 Srdov
 Leština
 Házmburk
 kamenný most
 špitál
 synagoga
 Dlažkovice
 Levín
 Střekovská vyhlídka
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Václava
 Budyně nad Ohří
 Milešov
 Velké Březno
 Velké Březno
 kaple sv. Rozálie
 Sovice
 socha sv. Václava
 Zubrnice
 křížek U Jánika
 židovské ghetto
 Svádov
 Velké Březno
 evangelický kostel
 Milešovka
 kostel sv. Václava
 Pnětluky
 pramen rudné vody
 socha sv. Anny
 kaple sv. Václava
 silniční most
 židovský hřbitov
 železniční most
 kaple Panny Marie
 zvonice
 kostel sv. Kateřiny
 vodní elektrárna
 Větruše
 Hláska
 kaple sv. Josefa
 pivovar
 Krásné Březno
 Mariánský most
 Přemyslův pomník
 Roudnice nad Labem
 evangelický kostel
 popraviště
 pivovar
 boží muka
 Benešův most
 kostel sv. Floriána
 panský dům
 kaple Svaté rodiny
 zámecký špýchar
 kostel sv. Vavřince
 pomník J. E. Purkyně
 výklenková kaple
 městský špitál
 sloup Panny Marie
 židovský hřbitov
 Libochovice
 kostel sv. Kateřiny
 synagoga
 židovský hřbitov
 kostel Všech svatých
 městské divadlo
 židovské město
 kostel sv. Otmara
 ZOO Ústí nad Labem
 městské museum
 mikve
 Nový zámek Trmice
 Chmelař
 kostel apoštola Pavla
 Hliňany
 městské lázně
 synagoga
 Poplze
 Pieta
 kostel sv. Václava
 nemocnice
 kamenný most
 Držovice
 Náčkovice
 Klíšský dvůr
 kostelní věž
 socha sv. Václava
 zvonička
 kostel sv. Anny
 evangelický kostel
 boží muka
 kostel sv. Havla
 kamenný kříž
 Koštice
 pomník bitvy u Ústí
 kaple sv. Václava
 mlýn na Ohři
Kontaktní informace
Městská kulturní zařízení v Litoměřicích
Divadlo K. H. Máchy
Máchovy schody 3, 412 01 Litoměřice
Tel: +420 416 732 286, Fax: +420 416 733 820
http://www.mkz-ltm.cz/divadlo/
divadlo@mkz-ltm.cz
Základní informace místa
ID místa: 11393
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 7.1.2014
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama