sloup Čtrnácti svatých pomocníků

Do Valtířova byl převezen na přelomu 60. a 70. let 20. století. Původně stál v jedné ze vsí, zatopených Nechranickou přehradou. Sochy, které zdobily rohy podstavce, zmizely neznámo kdy a kam..

Avšak jsou doklady o mnohem dřívějším osídlení tohoto místa - archeologické nálezy šňůrové keramiky, žárových hrobů a zbytků laténské kultury. Neznámý majitel v obci nechal vystavět kostel sv. Václava, připomínaný poprvé roku 1352. V místě domu čp. 3 stával svobodný dvůr s celnicí na Labi. Na táhlém hřebeni na vrchu Hradiště (270 m n. m.) byla doložena signalizační plošina, sloužící k podávání ohňových zpráv. Ves po většinu doby své existence tvořila součásti různých statků, především nedalekého hradu Varty, k němuž patřila nejpozději od roku 1397. Později patřila ke Svádovu, od něhož byla během 18. století oddělena, aby nakonec připadla ke statku Zahořany. Ves odkoupil z bývalého zahořanského panství roku 1846 hrabě Karel Chotek, nejvyšší purkrabí Českého království a od roku 1869 byla osadou obce Svádov. V letech 1921 až 1980 byla samostatnou obcí, ale od roku 1980 je částí obce Velké Březno. Ve Valtířově se nachází množství zajímavých a mnohdy opomíjených památek či zajímavostí. V prvé řadě se jedná o renesanční kostel sv. Václava a novogotickou hrobku šlechtického rodu Chotků, která se nachází v jeho těsném sousedství. V blízkosti hrobky si také můžeme povšimnout nenápadného pomníku T. G. Masaryka pravděpodobně z 30. let 20. století. Uprostřed prostranství před kostelem můžeme vidět sloup Čtrnácti svatých pomocníků, který sem byl převezen z obce Čachovice, následně zatopené Nechranickou přehradou. Při výjezdu z Valtířova, u benzínové pumpy je na okraji lesa malebně usazen kříž tzv. „U Jánika“, který se podařilo díky nadšení místních lidí v roce 2011 zachránit a obnovit. V neposlední řadě stojí za to zmínit Victora Cibicha, který se stal tváří piva Březňák a je pochován na místním hřbitově..

Památka byla vztyčena v období vrcholného baroka, provedena je však v uměřené, velmi kultivované a ucelené formě, poznamenané pozdní renesancí a osazené překrásně provedenými drobnými sochami. Skladba byla založena na rozlehlém čtvercovém půdoryse na dvou stupních, rámována hmotnou balustrádou (8 polí dělených devíti sloupky s 30 kusy hranatých kuželek, čelním vstupem s kovanou brankou). Strana balustrády měří s několikacentimetrovou odchylkou kolem 5 metrů, celková výška sloupu od paty soklu bez kříže je 735 cm. Uprostřed balustru je rovněž na dvou plochých ochozech profilových stupních osazen jednoduchý mohutný hranolový podstavec s nárožními pilastry a mezi nimi, po všech stranách s výklenky, se zdobnými konzolami s akanty, ve kterých stávaly plastiky světců. Na velkém podstavci stojí menší podstavec s dekorativním křížovým otvorem a před jeho nárožími, na hlavici spodního podstavce, byly umístěny další čtyři sochy svatých. Na horním podstavci stojí vlastní štíhlý obelisk, s křížem na vrcholu, který podpírá akantový dekor. Ve spodní části čelní a na dvou bočních stranách má obelisk vysekány ve vysokém reliéfu velmi krásně výtvarně pojaté výjevy z bible. Na zadní straně obelisk nad akantem stávala socha světce. Celkem sloup zdobilo čtrnáct soch světců, kteří jsou uctíváni jako přímluvci: sv. Jiří, Vít, Erasmus, Pantaleon, Jiljí, Kryštof, Dionýsus, Blažej, Cyriakus, Achátius, Eustach, Kateřina, Martéka a Barbora. Sloup je vysekán z tvrdého hustého křemitého černovického pískovce, jehož povrch byl nepochybně původně štafírován a poté barevně polychromován. V roce 1965 byla památka z Čachovic přenesena do Valtířova, a to z důvodu likvidace obce v důsledku povrchové těžby hnědého uhlí a hloubení Nechranické přehrady. Transfer provedli ak. soch. František Rada a ak. soch. Miroslav Zentner. Sloup byl pak ještě v roce 1995 opraven ak. soch. Michaelem Bílkem z Petrovic. Stav památky byl havarijní již v 60. letech 20. století, takže při prvním transferu se již nepodařilo všechny sochy přemístit, k dalším krádežím pak bohužel došlo po roce 2000..