
V Ústí nad Labem stával dnes již zcela zapomenutý hrad. První zprávy o tomto feudálním sídle máme z roku 1283, kdy ho král Václav II. dal do zástavy spolu s některými městy Otovi Braniborskému. Odhaduje se, že vznikl v době povýšení osady nad soutokem řeky Bíliny s Labem, tedy někdy okolo roku 1250. Nepochybně se jednalo o důležitou pevnostní fortifikaci, která kontrolovala pohyb po řekách, vybírala clo a chránila zdejší obyvatele. Přes velmi kusé zmínky o něm moc nevíme a dokonce nelze s jistotou potvrdit ani jeho přesné místo. Otec našich hradů August Sedláček ho přisoudil do míst vrcholu Větruše. Tomáš Durdík ho zase lokalizoval do prostoru mezi kostel Nanebevzetí Panny Marie a kostel sv. Vojtěcha. Archeologický průzkum zde totiž zjistil východní hradbu asi čtverhranné stavby, stojící na zasypaném příkopu ranného středověkého hradiště. Nejzajímavější je však asi názor, který uvádí archeologové Razím a Hylmarová, že stával v prostoru severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha, v místech ČNB v Klášterní ulici. Vzhledem k tomu, že počátkem 13. století byly s oblibou zakládány městské hrady, je tato lokalizace mnohem příhodnější. Bohužel dnes již místo doznalo obrovských změn. Samotný hrad však neměl dlouhého trvání. Počátkem 14. století asi 1,5 km jižně na pravém břehu Labe, dal král Jan Lucemburský postavit dominantní gotický hrad Střekov. Ten pak následně převzal hlavní celní a strážní funkce. Starší již zbytečný a zastaralý hrad v Ústí tak zaniká.