© Prudký Martin, 02/2015
Pozůstatky pravěkého kamenolomu jsou dodnes patrné ve svahu a na hřebenu kopce tvořícího úpatí Lovoše. Přístupné jsou po cestě vedoucí od č.p. 22 do prudkého svahu východně od páteřní obecní komunikace. Malé parkoviště je nedaleko u místního hostince.
Kamenolom nad vsí Opárno byl pravděpodobně exploatován v posledních čtyřech stoletích před Kristem, čemuž nasvědčuje archeologický výzkum v nedalekých Lovosicích, kde byly zdejší polotovary zpracovány na finální výrobky. V místě dnešní restaurace Beseda, bylo přístaviště a kamenická dílna opracovávající křemenný porfyr těžený v Opárně. ...To potvrdily i archeologické nálezy doplněné petrografickým rozborem. Odtud byly rozváženy do severozápadních Čech a nalezeny byly také ve Stradonicích. Laténští prospektoři pravděpodobně nejdříve odkryli polygonální sloupec horniny a na tom místě vykopali těžní jámu, z níž pak těžili válcové disky horniny, které pak buď opracovali na místě či tyto polotovary transportovali k dokončení do dílny. Celkem archeologové napočítali okolo čtyř set jam různých velikostí o hloubce většinou 3 metry neboť právě zde se nacházela nezvětralá hornina vhodná k výrobě žernovů, mlýnských kamenů. Tento rotační kamenný mlýnek byl charakteristický pro mladší dobu laténskou, dobu kdy velkou část Evropy obývali Keltové. Tvořil jej spodní kámen, dnes zvaný ležák, a horní běhoun roztáčený ručně za pomoci dřevěného kolíku zasazeného blízko k jeho obvodu. Oba kameny mají uprostřed otvor pro osu držící je pohromadě a horní běhoun ještě násypnou výduť na obilí. Průměr mlýnku býval od 30 do 40 cm. Archeologové odhadují, že opárenský lom vyprodukoval stovky mlýnků ročně..
|
Přihlášení |
