Barokní kaple stojící na místě zaniklého hradiště
© David Koral, 03/2010
Nejčastějí bývá hradiště umísťováno na Horku v severní části Chlumce. Lokalitu částečně poškodila stavba kaple Nejsvětější Trojice. Nezachovalo se žádné viditelné opevněné ani jiné stopy po raně středověkém osídlení. Známy jsou pouze nálezy zlomků keramiky ze 6.–5. století před Kristem a hlavně četné nálezy z 11.–13. po Kristu. Vzhledem ke strategické poloze pahorku je lokace pravděpodobně správná.
Jedním z nejdůležitějších přechodů přes Krušné hory byl Nakléřovský průsmyk, jímž vedla již v raném středověku cesta z Míšně do Čech. Na české straně ji chránilo knížecí hradiště Chlumec, který byl i celní stanicí. ...V písemných pramenech se objevuje poprvé v r. 993, v darovací listině knížete Boleslava II. břevnovskému klášteru, a pak několikrát, zejména v souvislosti s válečnými událostmi. Tak tomu bylo v r. 1040, když vojsko císaře Jindřich III. vpadlo do Čech proti knížeti Břetislavovi I. V r. 1107 svolal kníže Svatopluk na Chlumec sněm, na němž se jednalo o vládu v zemi za jeho nepřítomnosti. O necelých dvacet let později se stal Chlumec ještě jednou svědkem válečného střetnutí. V polovině února 1126 vnikl průsmykem směrem k Chlumci německý král Lothar, aby dopomohl k vládě v Čechách olomouckému údělnému knížeti Otovi proti knížeti Soběslavovi. V bitvě, k níž zde 18. února došlo, Soběslavovo vojsko obklíčilo a z valné části i potřelo německé oddíly, kníže Ota padl, Lothar byl zajat a jeho plány na zasahování do českých záležitostí tak byly zmařeny. Další osudy hradu Chlumce nejsou z pramenů známy. Zanikl pravděpodobně ještě ve 12. či 13. století a jeho funkci převzaly jiné hrady v Podkrušnohoří. Ani jeho poloha se nedá již bezpečně určit, i když se někteří němečtí vlastivědní pracovníci domnívali, že stával na místě, jemuž se říká Horka.
|
Přihlášení |
