Alinkov
© daniel rubeš, 10/2006
1270 – uváděn mlýn v první zmínce o nedalekých Čermákovicích (přes Alinkov vedla vozová cesta do Horních Dubňan a Tulešic)
2. polovina 16. století – na řece Rokytné novokřtěnci dostali do užívání starý mlýn, ve kterém žili a hospodařili (tzv. haushaben = habáni)
1562 – spolu s Čermákovicemi se Alinkov stává součástí panství Tulešice
17. prosince 1620 – dvůr přepaden císařským vojskem, obyvatelé zmasakrováni
1622 – císař Ferdinand II. a kardinál Ditrichštejn nařídili habánům, aby z Čech i Moravy odešli a prázdnou budovu mlýna získali do svého majetku hrabata z Náchoda
1660 – místo mlýna stojí vrchnostenský dvůr, který podle pověstí vznikl pro jakousi Alenku, a tím získal jméno Alinkov. Pravděpodobněji však byl název odvozen od německého Allein-hof, tedy „dvůr stojící o samotě“.
18.–19. století – ve vlastnictví Alinkova se střídá několik šlechtických rodů: Cavriani, Haugvicové, Daunové.
přelom 19. a 20. století – Alinkov se stává majetkem velkostatkáře Roberta Goldschmidta
počátek 20. století – po Goldschmidtově krachu získala Alinkov Moravská agrární banka.
1948 – Alinkov je znárodněn a přeměněn v JZD
konec 20. století – dvůr Alinkov je navrácen polistopadovými restitucemi posledním soukromým majitelům
počátek 21. století – dvůr Alinkov je využíván k soukromým obytným i hospodářským účelům vlastníků a chátrá
http://www.zrcadlo.info/view.php?nazevclanku=cermakovice&cisloclanku=2008080082
|
Přihlášení |
