
Bývalý klášter stojí v Krajské ulici, západně od Mírového náměstí. Od léta 2008 je přístupná opravená někdejší klášterní zahrada.
Jana Nepomuckého. V místě hlavního portálu stojí empírová kašna. Konventní budova se do Krajské ulice otevírá klasicistní fasádou s vysokým pilastrovým řádem. Ostatní strany jsou prosté, nepravidelně členěné. V bývalém rajském dvoře lze vidět gotické arkády křížové chodby, ostatní interiéry jsou výsledkem barokních a pozdějších úprav..
Při husitském dobývání města nebyl snad přímo poškozen, další soužití komunity s převážně nekatolickým městem však bylo až do počátku 17. století problematické. Klášter i kostel byly poškozeny živelnými pohromami (1511 zemětřesení, 1519 požár od blesku aj.). Od roku 1628 se připravoval materiál na důkladnou přestavbu, zahájenou po skončení třicetileté války. Kostel svatého Michala byl přestavěn v raném baroku podle projektu G. D. Orsiho (1672–85), úpravy konventu se omezily na důkladnou opravu a nové uliční průčelí. Počátkem 18. století si dominikáni zřídili na přilehlém parkánu velkou zahradu s "lusthausem", zřízeným z jedné hradební věže. Klášterní komunita byla roku 1788 přemístěna ke svatému Jakubu (bývalý minoritský klášter), v původním objektu se usadil nejprve generální seminář, poté krajský, později okresní úřad. Uliční fasádu konventu změnila klasicistní přestavba v letech 1814–34 od místního architekta Josefa Gaubeho. Kostel svatého Michala byl roku 1838 zdemolován, část vnitřního zařízení předtím odvezena do kadaňského farního kostela, kde se zachovala dodnes. Od roku 1949 sídlí v bývalém klášteře Státní oblastní archiv Litoměřice s působností pro Ústecký a Liberecký kraj..