
Flora: Podle složení rostlin bylo toto území dlouhodobě využíváno hospodářsky, což se projevuje i ve značném počtu doposud zjištěných rostlin. Na úpatí Střížovického vrchu byl vysázen ovocný sad. Tyto dřeviny se zde vyskytují dodnes. Jedná se především o ořešák královský, hrušeň obecnou a jabloň domácí. Výše k vrcholu byl pak vysázen les. Jedná se o doubravu-dubohabřinu s příměsí javorů a jasanů. Stromy v této lokalitě jsou různého stáří.
Fauna: Plazi zde zastupuje převážně ještěrka obecná, ptactvo bažant obecný, drozd zpěvný, káně lesní, poštolka obecná a další. Ze savců stojí za zmínku norník rudý či srnec obecný.
Cesty jsou zde nově opraveny a vyznačeny stezkami jak pro pěší tak pro cyklisty. Na úpatí kopce směrem od Předlic doporučuji navštívit místní studánku schovanou v lesích, kam vás spolehlivě dovede modrá značka KČT procházející pod kynologickým cvičištěm. Směrem od Všebořic po cestě podél bývalé umělé sjezdové dráhy se skrývá starý vodojem, vyvedený v secesním stylu. Bohužel nyní v dezolátním stavu. Určitě by jste neměli také minout Střížovický rybník se spoustou romantických zákoutí, obec Střížovice nebo bývalé středověké popraviště (které bylo v 16. století přeneseno pod nynější Větruši). Naleznete jej v prvním velkém ohybu asfaltové silnice vedoucí od Klíšského vysílače směrem k vodojemu nad Všebořicemi, cca 50 metrů od silnice. Nyní již prakticky žádné pozůstatky zde ale nenaleznete.
První sopečné výbuchy začaly ještě uprostřed plynoucích a stojatých vod. Volné výhozy se sopečným popelem padaly do vody, klesaly ke dnu a s bahnem vytvořily pravidelně vrstvené směsy zvané tufity, které naleznete na svazích Střížovického vrchu. Střížovický vrch patří do fytogeografického okresu Lounsko-labské středohoří. Je charakterizován svažitým reliéfem v pahorkatinném vegetačním stupni, relativně teplým klimatem a dlouhodobým zemědělským využíváním..
Na kamenném pažení této studny jsou umístěny památeční medailony s nápisem:
AMOR DEI ET PROIMI CAUSA FRONTIS 1695
(Láska k bohu a bližnímu postavila tuto studnu).