Na místě starší kaple (snad 1551) zničené Švédy 1640 byl o 20 let později postaven nový šestiboký objekt, krytý kopulí s lucernou. Tradice pravidelných poutí se udržela do II. světové války, po ní kaple zpustla. Obnovena počátkem 90. let 20. století.
Hlavní obrázek místa
Kaple od západu
© Ivan Grisa, 01/2009
Kaple stojí na jižním úbočí vrchu Plešivec (509 m) na křižovatce modré značky Velké Žernoseky - Sebuzín, žluté značky na Kalich u Třebušína a cyklostezky 3057, která obchází vrchol Plešivce. Kolem nejméně tři památné duby, Plešivec cca od vrstevnice 400 m výše chráněn jako národní přírodní reservace (kamenné sutě, ledové jámy). Zaparkovat lze na okraji zástavby Kamýka (asi 400 m pod kaplí, mírné stoupání), sporadické autobusové spojení tamtéž (výhradně v pracovní dny). Nejbližší železniční zastávky Libochovany (trať 072 Lysá n. L. - Ústí n. L., odtud přes hradiště na Hrádku asi 3 km) a Malé Žernoseky (trať 090 Praha - Děčín, odtud přívozem do Velkých Žernosek a po některé ze značených cest asi 3 km vzhůru). Z okraje lesa pod kaplí nádherný výhled na České středohoří.
Ivan Grisa , 3.1. 2009
popis

Kaple na půdorysu pravidelného šestihranu s bosovanými nárožími a dvěma pořadími oken (spodní pravoúhlá, horní kulatá). Vstupní západní portál pravoúhlý, všechny otvory se štukovým orámováním. Nad hlavní římsou vysoká kopule, krytá taškami a malá lucerna se třemi okénky. Vnitřní zařízení zčásti původní, doplněné obrazy z 19. (?) století. U severozápadního rohu zbytky venkovní kazatelny, především čedičový sloupek. Na její poprsnici bývaly umístěny čtyři znaky a letopočty 1660 a 1777. Autor projektu neznámý, snad litoměřický Giulio Broggio.

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 2, 3.1. 2009

historie

Kaple svatého Jana Křtitele nad Kamýkem

Původní snad dvojlodní kaple vznikla údajně roku 1551, kdy zde měl být pohřben Vilém Kamýcký z Kamýka. Jeho náhrobek se dnes nachází v kostele sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách. Při tažení Švédů roku 1640 byla kaple těžce poškozena. Nový objekt nechala roku 1660 vystavět Sylvie Kateřina markraběnka bádenská, majitelka panství Lovosice - Kamýk. Z Lovosic také vycházely pravidelné poutě, zahajované bohoslužbou v tamním farním kostele o šesté hodině ranní. Při poutích kaple nepostačovala návalu poutníků, kteří naslouchali kázání z venkovní kazatelny, umístěné u severozápadního rohu stavby. Kaple byla opravena roku 1777, poutě přežily i josefínské reformy a rozdělení panství mezi dva majitele. V převážně německém okolí se udržovala tradice dvojjazyčných kázání hluboko do 19. století (v Lovosicích zůstala vždy česká většina, pravý břeh Labe byl naopak téměř výhradně německý). Poutě ustaly po vzniku nové státní hranice roku 1938, po II.…  číst dále

Ivan Grisa, dle Umělecké památky Čech, svazek 2 a tabule obecní naučné stezky u kaple, 3.1. 2009

Komentáře

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT), Kamýk

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Kontaktní informace
Lesní společnost Litoměřice, a. s.
Masarykova 679/33
412 01 Litoměřice předměstí
Tel: 416 735 119
http://www.lesniltm.cz/
info@lesniltm.cz
Základní informace místa
ID místa: 7230
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 10.2.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Příběh hofmistra pražského, arcibiskupa Jana z Jenštejna

Historie

Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku

Miranovy duby připomínají tragédii z doby selského povstání

Historie

Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj

Jezerní slať - nejnavštěvovanější slať na Šumavě

Zajímavosti

Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.

Po stopách kolonád v Mariánských Lázních

Zajímavosti

Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.

Životní osudy venkovského sládka ze Sadové u Hradce Králové

Historie

Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby

Kamenná Prachnerova Terezka ošizená o dědictví

Historie

Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let

Naposledy navštívené

reklama