
Kaple na půdorysu pravidelného šestihranu s bosovanými nárožími a dvěma pořadími oken (spodní pravoúhlá, horní kulatá). Vstupní západní portál pravoúhlý, všechny otvory se štukovým orámováním. Nad hlavní římsou vysoká kopule, krytá taškami a malá lucerna se třemi okénky. Vnitřní zařízení zčásti původní, doplněné obrazy z 19. (?) století. U severozápadního rohu zbytky venkovní kazatelny, především čedičový sloupek. Na její poprsnici bývaly umístěny čtyři znaky a letopočty 1660 a 1777. Autor projektu neznámý, snad litoměřický Giulio Broggio.
Původní snad dvojlodní kaple vznikla údajně roku 1551, kdy zde měl být pohřben Vilém Kamýcký z Kamýka. Jeho náhrobek se dnes nachází v kostele sv. Mikuláše ve Velkých Žernosekách. Při tažení Švédů roku 1640 byla kaple těžce poškozena. Nový objekt nechala roku 1660 vystavět Sylvie Kateřina markraběnka bádenská, majitelka panství Lovosice - Kamýk. Z Lovosic také vycházely pravidelné poutě, zahajované bohoslužbou v tamním farním kostele o šesté hodině ranní. Při poutích kaple nepostačovala návalu poutníků, kteří naslouchali kázání z venkovní kazatelny, umístěné u severozápadního rohu stavby. Kaple byla opravena roku 1777, poutě přežily i josefínské reformy a rozdělení panství mezi dva majitele. V převážně německém okolí se udržovala tradice dvojjazyčných kázání hluboko do 19. století (v Lovosicích zůstala vždy česká většina, pravý břeh Labe byl naopak téměř výhradně německý). Poutě ustaly po vzniku nové státní hranice roku 1938, po II.… číst dále
Hrad na jižním Plzeňsku vypráví osudy pana Něpra z Roupova, který se jako hofmistr pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna stal svědkem tragické smrti generálního vikáře Johánka z Pomuku
Na památku obětí potlačené selské rebelie z roku 1775 bylo vysazeno poblíž Přezletic celkem jedenáct dubů. Po téměř 250 letech je však již zcela pohltil Vinořský háj
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let