Hlavní hala
© Stanislav Šůna 09/2009
Palácová vila Ignatze Petschka v Ústí nad Labem', 'Pouhých 14 let po příchodu do Ústí si někdejší obchodní příručí Ignatz Petschek mohl postavit jednu z palácových vil v nejluxusnější ulici tehdejšího průmyslového města. Vypracoval se totiž ve spolupráci se svými pražskými příbuznými na nejbohatšího severočeského obchodníka s uhlím, který svým majetkem předstihl i svého předchozího zaměstnavatele Jacoba Weinmanna.\r\nNejstarší částí objektu je jeho západní čtvrtina. Pro rozrůstající se Petschkovu rodinu objekt brzy přestal stačit. Pravděpodobně roku 1900 proto uhlobaron odkoupil sousední dům rodiny Hellerových, nechal ho zbourat a do roku 1902 zvětšit původní vilu na téměř čtyřnásobek. Projektem pověřil vídeňského architekta Hanse Miksche.\r\nIgnatz Petschek žil ve vile sídlem až do své smrti roku 1934. Rodina ho užívala do roku 1938, kdy odešla před nacistickou hrozbou do Brna. Po obsazení českého pohraniční Němci na podzim roku 1938 se stala sídlem nacistických úřadů. Od roku 1945 zde úřadovaly různé státní a stranické orgány, naposledy od roku 1962 okresní výbor KSČ. Na přelomu 50. a 60. let ztratila vila při obnově fasády řadu původních detailů (především štíty nad oběma uličními risality). Počátkem 70. let byla ve dvoře postavena přístavba. Po přestěhování OV KSČ do nového sídla koncem 80. let byla ve vile zřízena obřadní síň tehdejšího národního výboru, po roce 1990 se zbytek objektu i jeho neforemná dvorní přístavba staly sídlem základní umělecké školy.
Ignatz Petschek (14. 6. 1857 – 14. 2. 1934)1934)', 'Syn kolínského židovského obchodníka Mojžíše Petschka (Pečka) nastoupil ve svých 17 letech roku 1874 jako učedník do služeb Pražské banky. Ta ho poslala na revisi hospodaření cukrovaru v Lounech. Jeho zpráva byla natolik brilantní, že ho zaměstnavatel vyslal na výpomoc do svého obchodu uhlím v Ústí, který tam nedávno předtím založil Jacob Weinmann.\r\nJeho šéf se o dva roky později od banky osamostatnil, Petschek u něj začal pracovat jako obchodní cestující. Roku 1880 si založil vlastní obchodní firmu, která brzy převzala vedoucí postavení v obchodě severočeským uhlím a stala se spolumajitelkou řady důlních podniků. Ignatz Petschek trvale spolupracoval se svými pražskými příbuznými. Podnik překonal i obtíže I. světové války a následné politické nestability. Od přelomu století se stal významným mecenášem ústeckých veřejných zařízení, zejména zdravotních. Zakladatel firmy zemřel v únoru 1934 a byl za hojné účasti veřejnosti bez rozdílu vyznání či národnosti pohřben v židovském oddělení hřbitova na Ovčím vrchu (zdevastovaného po roce 1945, dnes se o plochu hřbitova dělí zahrádkářská kolonie, budovy učiliště a technologická zařízení místní chemičky)..
|
Přihlášení |
