
Tunel je postaven na jednokolejný provoz. Vzhledem k mělkému nadloží vede většinou pod nezastavěnými plochami: bývalou kapucínskou zahradou, Wintrovou ulicí a dvorem za jezuitskou kolejí. Oba portály jsou kamenné, s lícem z velkých pravidelně opracovaných kvádrů. Bývalá výpravní budova zastávky Litoměřice město je postavena ve stylu střízlivé neorenesance. Střední pavilon je dvoupatrový, obě křídla s krajními rizality (zachovalo se jen jižní) jednopatrová. Všechny části budovy kryjí nízké valbové střechy.
"Polabská dráha", stavěná počátkem 70. let 19. století společností Rakouské severozápadní dráhy z Nymburka do Prostředního Žlebu se kromě nástrah poříčního terénu musela vypořádat i s průchodem intravilány několika měst. Nejsložitější situace byla v Litoměřicích, kde hustá předměstská zástavba neumožňovala průchod mezi návrším, na kterém stojí staré město, a Labem. Městská rada nabízela pro nádraží pozemek na někdejším Děkanském poli, přibližně v místech, kde je dnes horní nádraží, společnost však tuto nabídku neakceptovala vzhledem k tomu, že trať by tam musela od Labe z obou směrů vystoupat. Proto nezbylo, než staré město podejít tunelem a nádraží umístit značně daleko od něj, na volné pozemky mimo zástavbu. V dubnu 1872 začala v zahradě kapucínského kláštera stavba více než 300 m dlouhého tunelu. Technickým problémem byla velmi malá výška nadloží nad jeho klenbou, což způsobilo, že se tunel skládá z několika oblouků tak,… číst dále
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.